Ve velmi pěkném příspěvku „Reklama není vzdělání“ autorka blogu na iDNES správně uvádí, že by zákazník měl umět rozpoznat reklamní sdělení na výrobku, a Státní veterinární správa dodává a umět je odlišit od údajů uvedených na etiketě!
Přesto se autorka dopustila v jinak logickém a správném textu dost podstatného pochybení. Uvádí doslova:…“ale v reklamě na jogurt neříkají, že mléko pochází z krávy, která je nadopována hormony na vyšší produkci mléka a řadou antibiotik na potlačení vedlejšího účinku těchto hormonů. A ty jsou v tom jogurtu“…. Tolik citát.
Považujeme za nutné uvést, že ani hormony, ani antibiotika v konzumním mléce nejsou! Hormony se ani kravám, ani prasatům, ani drůbeži NEPODÁVAJÍ! Antibiotika se smí podávat pouze léčebně na základě předpisu soukromého veterinárního lékaře a musejí být v tzv. ochranné lhůtě před porážkou vysazena. A mléko antibiotiky léčených krav se nesmí použít pro lidskou spotřebu. A kdyby, připusťme, kdyby byla rezidua antibiotik v mléce, tak by jogurtová kultura (kterou tvoří Streptococcus salivarius subsp. thermophilus a Lactobabacillus delbrueckii subsp. bulgaricus) z mléka jogurt neudělala, protože patří ke kulturám nejcitlivějším na přítomnost antibiotik. Lze také dodat, že ten, kdo vyrábí jogurt, dříve než mléko přijme, se přesvědčí, zda mléko neobsahuje rezidua tzv. inhibičních látek, tj. antibiotik (název „inhibiční látky“ pochází právě z toho, že inhibují, tj. omezují až zastavují růst čistých mlékařských kultur). Za takovéto situace by tedy jogurtové kultury nemohly „pracovat“ a z takového mléka by žádný jogurt nevznikl!
O tom, že v potravinách živočišného původu, mléce, sýrech, jogurtech, ale i mase či vejcích rezidua antibiotik v produkci našich chovatelů prakticky nenacházíme, je možné se přesvědčit v publikaci o kontaminaci potravního řetězce, která je k dispozici na našich webových stránkách www.svscr.cz.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Post
