Je jasné, že kravám je lépe na pastvě, než prožít celý život zavřené pod střechou a přivázané u žlabu. Zároveň je třeba si uvědomit, že o pobytu zvířat na pastvě od jara do podzimu není potřeba diskutovat, ale pobyt v zimním období je možný jen u původních plemen, které tyto extrémní podmínky zvládnou.
Jde o skotský náhorní skot a podobná plemena. Ta mohou být na sněhu bez problémů, musejí se však přikrmovat samozřejmě senem a popřípadě i jádrem na místech, která jsou chráněna před povětrností a má zde být také zajištěno napájení. Přinejmenším diskutabilní je celoroční pobyt na vzduchu u plemen převážně s mléčnou užitkovostí, jako jsou například holštýni či české červené straky. Samozřejmě, že dobytčata se pobytem venku otuží, ale ke konci zimy vyčerpají všechny zásoby a na počátku vegetačního období, nejsou-li odpovídajícím způsobem dokrmována, mohou strádat. Může u nich docházet ke kloubním parézám a k obecnému zhoršení zdravotního stavu. Proto se inspektoři okresních veterinárních správ proškolení na problematiku wefare na tuto situaci nyní zaměří. Připravují se na důsledný dozor nad stády, která jsou celoročně ustájena venku, aby zejména v předjarním období nestrádala. Zásady volného ustájení skotu jsou stanoveny i v zákoně a vyhlášce o ekologickém zemědělství a jejich kontrolu provádějí i příslušné orgány Ministerstva zemědělství. Chovatelé, kteří chovaným zvířatům nezajistí odpovídajícím způsobem patřičnou výživu i ustájení se dopouštějí porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Na tuto skutečnost s dostatečným předstihem upozorňuje Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy.
Post
