Za matoucí lze označit informace, že ptačí chřipku, či jakoukoli jinou chřipku lze „chytit“ z jídla. Chřipkové viry jsou termolabilní, to znamená, že stačí teplota kolem 70 °C, aby byly destruovány a pozbyly virulence.
Špatně po jídle, to může být z mnoha jiných důvodů. Po příliš tučném může být těžko od žaludku, pokud není jídlo čerstvé, mohou se na ideální živné půdě pomnožit salmonely, kampylobakter, popřípadě jiné nepříjemné mikroorganismy, ale to už je řeč o jiném problému.
V místech, odkud jsou hlášeny případy nakažení lidí ptačí chřipkou, například z jihovýchodní Asie, se může zdát, že jde o souvislost s jídlem. Nebude ale tomu tak. To, že lidé žijí v úzkém kontaktu s drůbeží, to je určující a nikoli to, že přitom jedí. Pokud vůbec člověk aviární influenzou onemocní, tak je tomu jedině tak, že je vystaven masívní invazi virů. Nakazí se totiž stejně jako „normální“ lidskou chřipkou prostřednictvím v ovzduší se nacházejících kapének.
Lze ještě konstatovat, že aviární influenza, ptačí chřipka letos (ani loni) v našich chovech drůbeže zjištěna nebyla, ostatně stejně jako poslední „hit“ nová mexická chřipka v chovech prasat. Zde je však třeba si uvědomit, že mexická chřipka je chřipkou lidskou, přenosnou z člověka na člověka. Prasata při šíření mexické chřipky prakticky nehrají žádnou roli.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
