Současný trend v tvorbě veterinární legislativy Evropské unie mění dosavadní přístup daný stávajícími směrnicemi Rady EU.
Naznačil to evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin David Byrne, když v uplynulém týdnu řekl, že je žádoucí, aby legislativa EU, která se týká bezpečnosti potravin byla jasnější, stručnější a pružnější. Je to, podle něj, jako se starým modelem auta, které sice funguje, ale chce to přece jen něco novějšího, aerodynamičtějšího, a aby se osádka vezla zase o něco pohodlněji. Jasné by měly být zásady, závazné pro všechny, ty stanoví Evropská Rada a Evropský parlament svými společnými nařízeními. Detaily by si pak měly rozpracovat na své konkrétní podmínky jednotlivé členské země. Důraz by přitom podle Byrna měl být kladen na větší zodpovědnost zpracovatelských podniků, které by pak i nadále, ale s většími pravomocemi kontrolovaly orgány státního veterinárního dozoru. Hlavním a asi nejdůležitějším požadavkem je to, že kdo chce vyrábět potraviny, musí být registrován. To podle Byrna umožní i kvalitnější a důslednější kontroly kompetentními autoritami. Důraz také komisař David Byrne klade na nutnou spolupráci všech kontrolních orgánů členských zemí, v tomto případě institucí státního veterinárního dozoru. O kvalitě dozoru se pak pravidelně budou přesvědčovat inspekce z Bruselu. Po třetích zemích exportujících do EU pak experti z Evropské komise budou kromě regulérních kontrol požadovat vlastní plán kontrol a jak jej dodržují. Další z důležitých věcí je dopad důsledného označování potravin. Samozřejmě, že je i nadále v EU kladen důraz na identifikaci zvířat a označování surovin od stáje až na stůl, David Byrne však zdůrazňuje kromě zdravotní nezávadnosti i problémy s alergiemi. Proto musí být všechny potraviny dokonale označovány také z hlediska složení, a to přesto, že jednotlivé výrobky se skládají z tuctů ingrediencí. Podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, jsou tyto snahy v úplném souladu s uvažováním naší Státní veterinární správy. My jsme šli při tvorbě novely veterinárního zákona, kterou minulý týden podepsal ministr zemědělství, právě cestou vlastních formulací s cílem dosáhnout v rámci harmonizace především stejné účinnosti jako má legislativa EU. Vědomě jsme nevytvářeli zákon, který by byl pouze jakousi kostrou na zabudovávání evropských směrnic a rozhodnutí, ale který by kromě transpozice evropské legislativy ponechával prostor pro vlastní tradice a propracovanost veterinárních a navazujících předpisů a vyhlášek, které nelze šmahem odvrhnout. Smyslem naší veterinární legislativy je dosáhnout kompatibility s evropskou legislativou především v tom smyslu, aby umožňovala Státní veterinární správě přijímat rychle taková odpovídající rozhodnutí tak, jak to přísluší veterinárním autoritám členských států Unie. V Bruselu dosud někteří úředníci usilují téměř o doslovné přebírání formulace evropských legislativních norem při formulování národní legislativy. To je však v rozporu s úmyslem, který deklaroval právě David Byrne ve svém projevu, který přednesl 25. 6. 2002 na Konferenci o evropském potravinovém právu v Bruselu. Trend je uvolnit nepodstatné, utvrdit podstatné. A to je i naší snahou.