Hlavním tématem, které zaměstnávalo úřední veterinární lékaře Krajské veterinární správy pro Zlínský kraj (KVS) téměř celou druhou polovinu loňského roku, byl výskyt afrického moru prasat (AMP) v okrese Zlín. Tato nákaza se v loňském roce v České republice objevila poprvé v historii. Aktivity KVS pro Zlínský kraj se však loni neomezovaly jen na AMP, na Zlínsku se řešila například také nákaza moru včelího plodu, veterinární inspektoři se dále zaměřovali na kontrolu welfare zvířat a v neposlední řadě je nutné zmínit rovněž dozor KVS nad hygienou potravin živočišného původu.
Prvně byl AMP diagnostikován u dvou uhynulých divočáků 26. 6. 2017, na což KVS reagovala přijetím prvních mimořádných veterinárních opatření. Na základě návrhu projednaného nejprve nákazovou komisí KVS a následně také expertním týmem na pražském ústředí SVS byla vymezena oblast, kde se nacházely pozitivně testované kusy černé zvěře, pachovými ohradníky. Uvedené řešení nepříznivé nákazové situace bylo rovněž předmětem jednání s představiteli okresních mysliveckých spolků a Krajského úřadu. Po vyhlášení krizového stavu hejtmanem Zlínského kraje Jiřím Čunkem byly ještě instalovány v jedné třetině obvodu tzv. vysoce rizikové oblasti Krajským úřadem elektrické ohradníky. Tato veterinární opatření spolu s dalšími (zákazem vstupu, proškolením lovců, odstřelem a odchytem divočáků, omezením neregistrovaných chovů prasat, včasným sběrem uhynulých kusů atd.), měla zásadní vliv na skutečnost, že se podařilo AMP udržet na území vysoce rizikové oblasti a nedošlo k rychlému roznesení nákazy, tak jak se to stalo v ostatních státech s výskytem AMP.
„V této souvislosti KVS vysoce hodnotí pomoc a spolupráci členů mysliveckých sdružení, Hasičského záchranného sboru a Policie ČR. Velmi pozitivně hodnotíme zejména pomoc policejních odstřelovačů s redukcí přemnožených stavů černé zvěře,“ uvedl ředitel KVS František Mahdalík. Jako velmi důležité vidí zejména fakt, že díky přijímaným opatřením nebylo zásadněji dotčeno obchodování s prasaty a vepřovým masem v dalších okresech Zlínského kraje. Od 1. února 2018 pak mohou bez výraznějšího omezení obchodovat také chovatelé z okresu Zlín. Celkem bylo od prvního případu nákazy do konce roku ve Zlínském kraji nalezeno 374 ks uhynulé černé zvěře, z toho 198 ks bylo pozitivních – vše v okrese Zlín. Ekonomové KVS od prvního zjištění pozitivního nálezu AMP zpracovali více než 5000 žádostí o proplacení ulovené a nalezené černé zvěře. V podobě zástřelného a nálezného bylo lovcům ve Zlínském kraji uhrazeno celkem 13,4 milionu Kč.
Zejména v souvislosti AMP proběhlo v chovech prasat na území Zlínského kraje celkem 127 kontrol. Nadpoloviční většina z nich se uskutečnila v okrese Zlín. Při těchto kontrolách bylo zjištěno celkem sedm závad, které byly řešeny uložením pokut ve správním řízení. Jednalo se především o nesplnění povinnosti chovatelů s více než jedním prasetem být registrován. V průběhu ledna 2018 provedené sčítání chovů ukázalo, že ve Zlínském kraji se v současné době nachází cca 65 000 kusů prasat.
Další nákazou, která v minulém roce zaměstnávala pracovníky KVS ve Zlínském kraji, byl mor včelího plodu. Na území kraje bylo zjištěno celkem 45 ohnisek. Téměř dvě třetiny z toho na území okresu Zlín. Naopak zcela bez této nákazy byl okres Kroměříž. Oproti roku 2016 ubylo ohnisek této nákazy takřka o polovinu. Od roku 2014, kdy bylo v kraji ohnisek 160, se jedná o velmi výrazné zlepšení nákazové situace. Pozitivní trend je výsledkem kvalitní spolupráce úředních veterinárních lékařů a včelařů při odhalování a likvidaci ohnisek této nákazy.
Mezi priority SVS patří dlouhodobě také problematika pohody zvířat (welfare). Veterinární inspektoři ve Zlínském kraji v této oblasti provedli loni celkem 383 kontrol. Nějakou závadu zjistili u 51 kontrol. Z toho 108 kontrol proběhlo na základě podnětu veřejnosti na podezření na týrání zvířat. Oprávněných bylo srovnatelně jako v roce 2016 téměř 43 procent podnětů. „Lze konstatovat, že veřejnost týrání zvířat bere vážně, přesto se ještě objevují podněty na úrovni „sousedských sporů“ a podněty z důvodů polidšťování zvířat, kdy představy, jak by chov měl vypadat, se do těchto podnětů promítají, ale většinou nemají nic společného s potřebami zvířat,“ poznamenal Mahdalík.
Asi nejhorším případem týrání hospodářských zvířat v loňském roce byl případ ekologického zemědělce z Nového Hrozenkova, který choval pět kusů krav a 100 ks ovcí minimálně po dobu dvou měsíců na neudržované vysoké podestýlce, která neposkytovala rovný a stabilní povrch a způsobovala chovaným zvířatům utrpení. V dosahu skotu se navíc vyskytovaly ostré střepy z rozbité okenní výplně, o něž se zvířata mohla zranit. V prostředí, kde choval ovce, se nacházely neodstraněné uhynulé kusy. Část živých ovcí nesla znaky podvýživy. Případ byl KVS vyhodnocen jako týrání. KVS předala podnět příslušné obci s rozšířenou působností (dále jen „ORP“), které ze zákona s chovateli vedou v podobných případech správní řízení a ukládají jim sankce, v tomto konkrétním případě byl chovatel uznán vinným z týrání zvířat a byla mu uložena sankce. Ze strany KVS byla ve stejném případě chovateli uložena úhrnná pokuta ve výši 10 000 Kč za neplnění závazného pokynu k odstranění závad a také za nevhodné nakládání s živočišnými odpady.
Jako jeden z mnoha případů nevhodných podmínek v chovu zájmových zvířat lze uvést chov deseti psů odebraných do náhradní péče z důvodu nevhodných podmínek v Kroměříži. Nemocná chovatelka v pokročilém věku nebyla již schopna se o zvířata řádně postarat. Ve spolupráci s ORP byli psi odebráni a předáni do péče útulku, kde jim byla zajištěna důstojnější péče.
Jako poněkud kuriózní případ lze uvést chov lva a lvice ve Zděchově na Vsetínsku bez povolení KVS. Přestože na základě jejího podnětu uložila obec (ORP) dotyčnému chovateli tři pravomocné pokuty, chovatel i nadále pokračuje v chovu těchto šelem. I tento konkrétní případ je pro SVS impulsem k tomu, aby podnítila na půdě ministerstva zemědělství jednání o možném zpřísnění podmínek umožňujících v ČR chov šelem mimo zoologické zahrady a další podobná k tomu vhodná zařízení.
V oblasti veterinární hygieny bylo v loňském roce provedeno celkem 1277 kontrol v rámci běžného hygienického dozoru. Zároveň veterinární inspektoři uskutečnili 428 kontrol v místě určení zásilek ze zahraničí a 256 kontrol vyváženého zboží. V 55 případech se jednalo o kontrolu společně s celníky. Zkontrolovali také na čtyři desítky prodejců vánočních kaprů. Úřední veterinární lékaři se podíleli také na řadě mimořádných kontrolních akcí SVS, které se zaměřili například na používání přídatných látek v kebabech, používáni soli a látek zadržujících vodu v drůbežím mase, prodej medu na trzích či pesticidy v živočišných komoditách. Asi nejzávažnějším případem porušení legislativy byl zjištěný dlouhodobý prodej skopového masa vydávaného za maso jehněčí, které kontrolovaný subjekt dodával mimo jiné také do zařízení veřejného stravování. Dopouštěl se tím klamání spotřebitele, neboť jehněčí maso je pro své nutriční i chuťové vlastnosti výrazně vyhledávanějším a také ekonomicky výhodnějším artiklem než maso skopové. Za tuto nekalou činnost byla dotyčnému prodejci vyměřena pokuta 440.000 Kč.
Post
