CS / EN
13.02.2006

Dobré zboží se chválí samo?

Šetrně anebo klasicky hospodařící, či jak se nyní říká ekozemědělci, zpravidla těžko mohou hovořit o nějaké velkovýrobě. Nicméně o jejich produkty je zájem a jsou nejčastěji k dostání pod označením BIO – produkty ekologického zemědělství. Aby obdrželi tuto značku musejí ale splnit celou řadu přísných podmínek.

Samozřejmě, že nad zdravotní nezávadností i těchto produktů, pokud jde o potraviny živočišného původu, bdí i orgány státního veterinárního dozoru. Pokud jsou dodržována ustanovení veterinárního zákona a zákona o ekologickém zemědělství, lze říci, že tzv. biopotraviny jsou zdravotně nezávadné a právě díky šetrnému přístupu k chovu zvířat i klasickému krmení lze hovořit i o dobré kvalitě. Určitě mají takovéto potraviny místo na trhu a přes pochopitelně vyšší cenu si zákazníky zcela jistě nacházejí.

Avšak na druhé straně trochu zaráží, že v propagaci biovýrobků se lze setkat slušně řečeno s velmi málo odbornými a hodně zavádějícími argumenty. Například v komerční příloze Hospodářských novin z 9. 2. 2006 se uvádí, že zvířata v ekologickém zemědělství nesmějí dostávat růstové hormony, ani preventivní dávky antibiotik. Však to také zakazuje veterinární legislativa! A tyto látky se nesmějí podávat žádným hospodářským zvířatům, a samozřejmě v žádném typu chovu, tj. ani skotu, ani prasatům ani drůbeži! A jakoby toho nebylo dost, dále propagace biohovězího popisuje, že normální drůbež je mimo jiné krmena chemoterapeutiky, antikokcidiky, masokostními moučkami či barvivy. Dále pak vyčítá, že „všežravá kuřata a prasata konzumují nejen těla skotu, ale i dalších jedinců svého druhu (kuřecí kanibalismus)“. Takovéto nepravdy již byly před několika lety vyvraceny a vyvráceny. Snad lze jen zopakovat, že hormonální přípravky a antibiotika se drůbeži zkrmovat nesmějí, nesmějí se ani zkrmovat masokostní moučky. To se samozřejmě týká i ostatních hospodářských zvířat.

Zajisté jsou produkty ekozemědělství, zejména pak ty označené nálepkou BIO, přece jen o něco odlišnější od produktů velkovýroby, jsou také zpravidla dražší. Ale, že by bylo nutné při jejich propagaci používat nečistých a zavádějících argumentů? Státní veterinární správa ČR se domnívá, že to nemají ekologičtí zemědělci zapotřebí.

Odkaz na původní článek