Zákon na ochranu zvířat proti týrání neřeší problematiku hmyzu, to však neznamená, že hmyz nepožívá zákonnou ochranu. Týká se to samozřejmě i mravenců, jejichž většina druhů je i chráněna zákonem. Jde o zákon o ochraně přírody a krajiny. Výslovně je například zapovězeno poškozovat přírodní původní biotopy kde hmyz žije a ničit dospělce i jejich vývojová stádia.
Z toho například vyplývá, že je zakázáno rozhrabovat mraveniště ve volné přírodě a vybírat mravenčí kukly za účelem získávání krmiva pro exotické ptáky. Toto sice bylo v minulosti obvyklé, a ve středověku to i bylo speciální profesí. Tito prodavači kukel byli například rozpoznatelní podle rukou, které měli rozežrané kyselinou mravenčí. Dnes je na trhu dostatek nejrůznějšího krmení pro exotické ptactvo, že o této eventualitě není nutné vůbec uvažovat.
Naše v přírodě původně se vyskytující druhy mravenců požívají zákonné ochrany. Výjimkou jsou například mravenci faraoni, kteří škodí ve skladech, či v domácnostech, jsou druhem nepůvodním a je možné je hubit.
Je tedy vhodné připomenout, že mravenci jsou zvláštními živočišnými druhy, které nás fascinují svou velkou mírou organizovanosti i příslovečnou pílí. Na rozdíl od včel, které jsou považovány za pilné, neboť člověku poskytují med, jsou mravenci užiteční nepřímo, neboť udržují přírodní rovnováhu. V probouzejícím se jaru je proto vhodné je nerušit, pozorovat jen z dostatečné vzdálenosti. Naštěstí se mravenci dovedou díky bolestivému „štípnutí“ příliš zvídavým pozorovatelům bránit.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR