Snažit se vytvářet speciální parfémy pro psy a kočky je činnost velmi problematická. Zřejmě vychází z toho, že se zvířata opravdu ráda „parfémují“. Zkušený chovatel dobře ví, že musí na psa dávat pozor, aby se při procházce podél vody radostně nevyválel v rozkládající se rybě. Chovatelé koček zase odpozorovali, že si rády lehají do mateřídoušky, dobromysle, tymiánu anebo že mají rády vůni kozlíku lékařského či šanty kočičí.
A proč to zvířata dělají? Aby například „přebila“ svůj vlastní pach a mátla tak případnou kořist, své konkurenty či predátory. Nikoli proto, aby se líbila, jak by si někdo mohl myslet.
V souvislosti s pachy je vhodné si uvědomit, že to, co cítí člověk, může být pro zvíře, zejména pro psa, již pach nesnesitelný. Uvádí se, že pes má proti člověku miliónkrát citlivější nos a má proto uzpůsobené čichové orgány i centrum v mozku. Čichová oblast v nose dospělého člověka má rozlohu kolem 3 centimetrů čtverečních s 5 milióny aktivních buněk. U psa je složená do záhybů a stejná oblast zabírá plochu kolem 125 čtverečních centimetrů. Počet čichových buněk u psa se pohybuje od 140 do 220 miliónů. Pachy, které člověk vnímá jako vůně, mohou být pro citlivý čich psa silně dráždivé, proto se nedoporučuje přidávat „člověku libé vůně“ do šamponů nebo jiných přípravků pro psy.
Psa může nadměrně dráždit i pach některých dezinfekčních prostředků (např. chlorové preparáty, lyzol, krezol), proto je s tím vhodné při použití počítat. Rozhodně by pes neměl být po dobu aplikace takového prostředku v asanovaném prostoru. Naopak přirozené pachy pes, k nelibosti pána, mnohdy na rozdíl od syntetických přípravků, vnímá velice pozitivně.
Obdobné to je i s vnímáním zvuků. Pes je schopen vnímat zvukové frekvence 35 000 kmitů za sekundu, které člověk neslyší, protože je schopen vnímat pouze kmitočet o 10 000 kmitů nižší. Toho se využívá při použití „neslyšitelných píšťalek“, ale v praxi bylo zjištěno i negativní působení uvedených vlivů například v blízkosti továren používajících vysokotlaké lisy, kde unikající vzduch při stlačení vydává člověkem nevnímané, ale pro zvířata dráždivé zvuky. Obdobně psi vnímají i vibrace a záchvěvy, včetně zemětřesení. Na to je potřeba brát zřetel i při jejich přepravě v automobilu, letadle nebo na lodi. Může se jednat o vlivy, které člověk nemůže posoudit, a zvíře v daném prostředí trpí, anebo může nepředvídatelně reagovat.
Zkrátka, chovaným zvířatům je dobré zpříjemnit život milou přítomností páníčka, zábavou, hračkami, dobrým ubytováním, správně složenou zvířecí, nikoli lidskou stravou, a nikoli snahou o jejich „polidšťování“ například parfémy.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
