Je řeč o ptačí chřipce, aviární influenze, která sužuje v tomto období velkou část Evropy. Jelikož se občas objevují zkreslené informace o způsobech a možnostech vyšetřování na ptačí chřipku, uvádíme následující skutečnosti.
Samozřejmě se na ptačí chřipku vyšetřují v rámci monitoringu uhynulí volně žijící ptáci, a to jednotlivci vodních druhů, jako jsou například labutě, kachny, či divoké husy, ostatní ptáci tehdy, jde-li o hromadné úhyny. Inspektoři krajských veterinárních správ rozhodnou o nutnosti vyšetřit a zajistí zaslání ptáků na vyšetření do Národní referenční laboratoře pro ptačí chřipku ve Státním veterinárním ústavu Praha, nebo do Státního veterinárního ústavu Jihlava anebo do Státního veterinárního ústavu Olomouc. Tento způsob provádění monitoringu upravuje Rozhodnutí Komise z 21. června 2005 č 2005/464/ES. N na jeho základě bylo provádění monitoringu Komisí v ČR schváleno.
U uhynulých volně žijících ptáků se provede metodou PCR a kultivací vyšetření na přítomnost viru. PCR je vysoce citlivý a specifický molekulárně biologický test, který prokazuje přítomnost ribonukleové kyseliny viru. Tento test prokáže, zda je přítomen virus ptačí chřipky. Je-li vir ptačí chřipky přítomen, následuje test, zda se jedná o H5. Tento výsledek je znám do tří dnů. Poté následují další testy, které stanoví patogenitu. To znamená, že se zjišťuje, zda jde o virus vysoce patogenní (velmi nakažlivý). Následně se provádí stanovení neuraminidázového antigenu, tj. zda se jedná o N1. Při vyšetřování naše laboratoře úzce spolupracují s referenční laboratoří EU ve Velké Británii ve Weybridge.
Lze předpokládat, že se zvyšováním tepla a v dohledné době končícími tahy ptáků se riziko masívního šíření ptačí chřipky snižuje.
Post
