Opět, po několika letech, se na Státní veterinární správu a další dozorové orgány obracejí zákazníci a dožadují se nápravy neutěšeného stavu, kdy jim jsou údajně prodávány nekvalitní až nebezpečné mléčné výrobky. Jejich přesvědčení vyplývá z pamfletu, který koluje prostřednictvím elektronické pošty.
V tomto sdělení se tvrdí například, že mnoho mléčných výrobků („kultivovaných mléčných výrobků“), obsahuje E1442 – geneticky modifikovaný kukuřičný škrob, zahušťovadlo, které ničí slinivku nebo, že nejoblíbenější jogurty nejsou jogurty, ale zahuštěná obarvená hmota, která mléko neviděla ani z vrtulníku.
Autoři (autorky) též údajně tvrdí, že probiotické bifidobakterie v dlouho trvanlivých jogurtech jsou zvířecího původu např. Bifidus esencis nebo avicenc, které mají být údajně izolovány z kachen. Obě údajné autorky, které bývají ve zprávách uváděny, se od tohoto pamfletu distancují a prohlašují, že jej nepsaly.
Uvedené informace prokazují základní neznalost nebo záměrnou manipulaci. Nesmyslná je například informace o škrobech geneticky modifikovaných. U škrobů jsou dvě kategorie modifikací – fyzikální a chemická, genetická manipulace škrobu je z podstaty věci naprosto nemožná. Fyzikální modifikace je vyvolána působením tlaků a teplot, chemická působením chemických látek (louhů, kyselin apod.), aby se získaly určité technologické vlastnosti (vázání vody za nižších teplot). V každém případě, než se jakákoli látka dostane na seznam povolených přídatných látek a získá svůj kód (E+číslo), musí projít rozsáhlými testy, jakýkoli negativní vliv modifikovaných škrobů na lidský organizmus je tedy vyloučen.
Pokud jde o informaci o použitých probiotických kulturách, tak je nezbytné zmínit, že Bifidus esencis ani Bifidus avicenc neexistují.
Pokud jde o působení bakterií mléčného kysání a probiotických bakterií v zažívacím traktu, existuje velké množství nejrůznějších studií, převážná většina hodnotí tyto výrobky jednoznačně kladně právě z pohledu prevence alimentárních onemocnění (nemoci přenášené potravinami). Je pravdou, že bakterie mléčného kvašení (v případě jogurtu jde o Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus) obtížně překonávají kyselé prostředí žaludku a do střeva jich u zdravého člověka projde jen malé množství. Bifidobakterie odolávají lépe a dokážou střeva osídlit. Těchto vlastností se využívá zejména po léčbě antibiotiky, kdy takovéto „kulturní“ mikroorganismy osídlí zažívací trakt a svou činností brání rozvoji patogenních (choroboplodných) zárodků. Lze jednoznačně říci, že žádný jogurt vyráběný v České republice neohrožuje zdraví lidí tak, jak je někdy v podobných zprávách popisováno.
Tvrzení, že nejoblíbenější jogurty nejsou jogurty, ale zahuštěná obarvená hmota, která mléko neviděla ani z vrtulníku nemůže být v žádném případě bráno vážně. Bez mléka jogurt nelze vyrobit. Aby jogurt byl jogurtem, musí obsahovat minimálně deset milionů jogurtových bakterií v jednom mililitru. Aby se bakterie takto namnožily a navíc vydržely živé až do konce doby spotřeby, musí mít k dispozici mléko a živiny v něm obsažené. Živé mikroorganismy, které zajišťují přeměnu mléka na jogurt prokysáváním mléčného cukru laktózy, vyžadují optimální podmínky pro růst z pohledu teploty, dostatku živin a jsou citlivé na přítomnost cizorodých látek (antibiotik, zbytků dezinfekce atd.). Proto je pro výrobu jogurtů nutné používat mléko té nejvyšší kvality.
Tento parametr zkouší výrobci pravidelně, veterinární dozor výsledky kontroluje a namátkově odebírá úřední vzorky a přesvědčuje se, že výrobcem předkládané výsledky odpovídají pravdě.
Státní veterinární správa se již několikrát k tomuto tématu vyjadřovala, dokonce lze nalézt správné informace a vyjádření Státní veterinární správy na www.hoax.cz. Nicméně se stále s podobnými dotazy zabýváme. Proto považujeme za vhodné naše stanovisko zopakovat.
Lze tedy konstatovat, že výrobky uváděné na trh jako jogurt, musejí opravdu jogurtem být a toto také kontroluje státní veterinární dozor. A takových výrobků je celá řada. Je třeba si také ale uvědomit, že existují výrobky, které se na první pohled, například balením, jako jogurt „tváří“, ale jde o výrobky jiného typu, krémy, pudinky, apod., proto je dobré si číst etikety a chce-li zákazník jogurt, nechť si vybere opravdu jogurt takto i označený.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Post
