Státní veterinární správa ČR stále klade v souvislosti s rizikem ptačí chřipky především důraz na dodržování základních zoohygienických zásad, kterými se rozumí především hygiena chovů drůbeže, pravidelná desinfekce, dodržování režimu čistých a nečistých částí, zejména v návaznosti na převlékání obsluhujícího i jiného personálu. To co, by se mohlo někomu zdát jako zbytečné lpění na předpisech, to se ukázalo v uplynulých měsících jako plně oprávněný požadavek.
Dalším způsobem, jak se bránit zavlečení viru ptačí chřipky z vnějšího prostředí, je zamezit pokud možno kontaktu chované drůbeže s volně žijícími živočichy, zejména ptáky. Volně žijící živočichové ostatně nesmějí mít přístup do žádných chovů hospodářských zvířat, tedy ani například do chovů prasat či skotu.
Orgány státního veterinárního dozoru však nezapomínají ani na vyšetřování všech podezřelých úhynů drůbeže na aviární influenzu, tj. ptačí chřipku, a také hromadných úhynů volně žijících ptáků. V posledních dnech tak bylo vyšetřeno několik desítek kachen, u kterých se jako příčina smrti prokázala otrava botulinem a také několik labutí na Břeclavsku. Ani u těchto čtyř labutí nebyla jako příčina úhynu prokázána ptačí chřipka.
Zmíněná fakta potvrzují, že se problematikou ptačí chřipky veterináři stále vážně zabývají a s možností jejího objevení stále počítají. Přičemž samozřejmě i oni by si raději přáli, aby se další případy „již nekonaly“. Nedávné nepříjemné zkušenosti s propuknutím ptačí chřipky v chovech budiž varováním a upozorněním, že dodržování veterinárních předpisů a nařízení má smysl!
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
