Proti loňskému roku, kdy krajské veterinární správy řešily 37 případů otrav včel, to bylo letos již 52 případů. Většinou šlo o otravu prostředky používanými proti škůdcům řepky. Dnes prý pěstovat řepku „bez chemie“ prakticky nelze, a právě proto mají zemědělci povinnost o svých úmyslech včas informovat včelaře a včelaři zase musejí hlásit umístění stanovišť včelstev, i kočovných.
Státní veterinární správa vytvořila mapu stanovišť, kde letos probíhalo šetření příčin úhynů včelstev, bude na: www.svscr.cz v sekci „zdraví zvířat“, „včely“, „ostatní“. Ve většině případů byly postiženy převážně létavky, včely, které sbírají nektar z květů pro tvorbu medu. Důsledky otrav jsou pro včelaře devastující jak v aktuálním včelařském roce, neboť výnos medu je velice nízký, a mnohdy žádný, tak i v roce následujícím, kdy je třeba oslabená včelstva spojovat, vydatně přikrmovat a doufat, že přežijí.
Co si má včelař počít, když najde mrtvolky včel, popřípadě včely vykazují nápadné změny chování? Hlavně rychle kontaktovat místně příslušnou krajskou veterinární správu. Mimo úřední hodiny lze volat na KRIZOVOU LINKU, která byla zřízena právě k tomuto účelu (viz telefonní seznam v adresáři uvedeném na www.svscr.cz). Službu konající inspektor následně kontaktuje pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ÚKZÚZ“), dříve Státní rostlinolékařská správa, a domluví se na nejbližším možném termínu, kdy proběhne místní šetření.
Může se také stát, že včelař objeví při kontrole stanoviště nápadně slabá včelstva, ale žádné mrtvé včely v nejbližším okolí. I v tomto případě se může jednat o intoxikaci a včely mohly hynout již během letu z úlu nebo do úlu. V takovýchto případech je dobré kontaktovat včelaře, kteří mají stanoviště v blízkém okolí, a poptat se, zda také nezjistili náhlý úbytek včel. Pokud ano, opět kontaktovat krajskou veterinární správu.
Vzorky k vyšetření (uhynulé včely a porost), musejí být uchovány při teplotě -18 °C a co nejdříve odeslány do laboratoře (státního veterinárního ústavu) k vyšetření, aby se zabránilo rozkladným procesům účinných látek pesticidů.
Zároveň se šetřením na místě probíhá šetření inspektora ÚKZÚZ, který je oprávněn provést kontrolu u osob, odpovědných za použití prostředků na ochranu rostlin (zemědělců). Je-li nahlášeno podezření na otravu včel v souvislosti s použitím prostředků na ochranu rostlin, probíhá kontrola u zemědělce jako kontrola podmíněnosti (cross complience). Je-li shledáno porušení, může to vést ke snížení čerpaných dotací. Inspektor ÚKZÚZ oznámí výsledky svého šetření krajské veterinární správě (použití prostředků na ochranu rostlin, kdy byly použity, co bylo použito, kým byly použity a jaký způsob jejich aplikace byl použit) a na základě tohoto zjištění odešlou veterináři vzorky odebraných včel a porostu do laboratoře na cílené vyšetření. Včelař může např. v občanskoprávním sporu žádat po zemědělci náhradu nákladů a ztrát v souvislosti s úhynem včelstev.
Státní veterinární správa řešila letos řadu případů, kdy byly postiženy desítky včelstev v okolí ošetřovaných polí, a vynaložila nemalé finanční prostředky na pomoc postiženým včelařům. Jen pro představu, cílené vyšetření jedné účinné látky přijde státní rozpočet na 1300 – 3000 korun, je-li potřeba stanovit hladiny více účinných látek, může cena vyšetření jednoho vzorku dosáhnout až 8000 – 9000 korun. Rozsáhlý případ zaznamenaly například krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj na Novojičínsku, podobně na Lounsku, v Ústeckém kraji, ale i na jiných místech, kde byla společným úsilím veterinárních inspektorů otrava včel prokázána.
Aby se předcházelo problémům s otravami a prokazování jejich příčin, uvádíme několik zásad:
– Pravidelně kontrolovat stanoviště včel, zejména v období postřiku kvetoucích plodin (řepka olejka), které začíná přibližně v polovině dubna.
– Po zjištění úhynu včel neprodleně kontaktovat místně příslušnou KVS. Včas podané hlášení zvyšuje pravděpodobnost laboratorního průkazu účinných látek.
– Dbát pokynů inspektorů SVS a ÚKZÚZ a spolupracovat s nimi.
– Hlásit včas umístění kočovných stanovišť tak, jak stanoví příslušná legislativa, aby se zemědělci mohli včas informovat o dočasných stanovištích včel.
Státní veterinární správa úzce spolupracuje jak s chovateli včel tak také s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským s cílem minimalizovat rizika ohrožení zdraví včel.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Post
