Před nedávnem se objevily asi dvě dost zavádějící informace o tom, že za problémy malých výrobců a malých zemědělců mohou veterináři. Pokud někdo vycházel ze situace před vstupem ČR do EU a krátce po přijetí, kdy opravdu řada zpracovatelů měla problémy s dodržením veterinárních podmínek, a promítá-li tato fakta do dnešních dní, uvádí, slušně řečeno, velmi zavádějící informace. Prostě, dnes je to jinak.
V naprosté většině se krajské veterinární správy setkávají s malými chovateli a malými producenty, kteří si uvědomují, že pokud chtějí na trhu uspět, a o jejich produkty je zájem, musejí mít všechno v pořádku. O tom mohou svědčit údaje ze dvou v poslední době zmíněných krajů.
V kraji Libereckém je například 5 schválených a registrovaných kozích farem a další dvě jsou ve schvalovacím procesu. Tyto malé farmy s několika desítkami koz mají minimlékárny a prodávají sýry bez problémů. Přitom částka na pořízení tohoto technického zařízení se pohybovala okolo 500 tisíc korun.
V kraji Jihočeském je situace velmi podobná. Podle současných údajů jsou zde čtyři schválené malé mlékárny, ve kterých se vyrábějí mléčné výrobky z kravského i kozího mléka. Jedna malá mlékárna a biofarma je nyní schvalována a rovněž tak jedna farma, kde se zároveň věnují agroturistice. Navíc lze zmínit, že v Jihočeském kraji je také zaregistrováno zhruba dvacet prodejců syrového mléka, tj. jde o prodej ze dvora.
Lze říci, že podnikat v malém se dá, a zdá se, že tyto živnosti mají zejména v oblastech se specifickými klimatickými, ale i „turistickými“ podmínkami, budoucnost. Na nezájem si zřejmě nemohou stěžovat dvě malé farmy v nadmořské výšce 800 metrů na okrese Prachatice, ani kozí farma nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem.
Navíc v současné době Státní veterinární správa připravuje jakýsi snadno využitelný návod, jak na to s malým podnikáním. Dále lze uvést, že i na krajské úrovni spolupracují se Střediskem ekologických informací Rosa s cílem poskytovat malým chovatelům takové informace o veterinární legislativě, aby se vyhnuli možným problémům.
Ze zkušeností pracovníků státního veterinárního dozoru vyplývá, že ten kdo chce uspět na trhu a tudíž se i slušně uživit, si dobře uvědomuje, že bez spolupráce s veterináři to nejde. A o to jde. Dusí tedy čeští veterináři malé výrobce, jak napsala nedávno jedna paní redaktorka?
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
