Od března, kdy Státní veterinární správa obdržela od Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje informaci, že zde bylo tasemnicí nakaženo několik lidí, jsme se rozhodli analyzovat možná rizika ve vytipovaných oblastech a ve vytipovaných chovech.
Na cysticerkózu, tj., výskyt boubelů tasemnice v mase skotu se u nás veškerá zvířata na jatkách v rámci veterinární prohlídky vyšetřují a pozitivní nálezy jsou poměrně vzácné. Zatímco v šedesátých letech byl výskyt boubelů u poráženého skotu 9 %, tak v devadesátých letech to bylo 1 % a v loňském roce jen 0,004 % (60 případů u 1,4 milionu poražených). V EU schválená a používaná metoda vyšetřování na jatkách spočívá v nařezávání vyjmenovaných rizikových míst a jako každá jiná metoda není ani tato metoda 100 %. Proto jsme se rozhodli nadstandardně prověřit situaci v chovech nejnovějšími metodami, aby bylo možné analyzovat rizika, popřípadě vyřknout nějaká doporučení. Rozhodli jsme se využít vědecké studie, která se zabývá vyšetřením krve skotu na přítomnost protilátek proti cysticerkům.
V 6 krajích, Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočině, Zlínském a Moravskoslezském, bylo na 20 hospodářstvích odebráno 1 123 vzorků krve od skotu a vyšetření bylo provedeno ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně a s veterinární univerzitou ve švýcarském Curychu.
Podle Břetislava Koudely, ředitele VÚVeL je vypracování metody pro posouzení výskytu cysticerků u živých zvířat předmětem výzkumu na mnoha vědeckých pracovištích. Pomocí této nové diagnostické metody lze stanovit výskyt protilátek proti cysticerkům u jednotlivých zvířat. Tato metoda je výrazně citlivější než v současnosti používaná metoda nařezávání určitých svalových partií, avšak neumožňuje stanovit, kolik stádií tasemnice se nachází ve svalovině jednotlivých kusů a také nelze určit, zda cysticerky jsou schopné infekce nebo jsou již zvápenatělé. Citlivost této metody je 82 %, jinými slovy řečeno, pomocí této metody lze potvrdit výskyt cysticerků u 82 kusů ze 100 infikovaných. Této metody lze využít k posouzení, zda se v chovu nacházejí infikovaní jedinci a podle počtu pozitivních vzorů sér pak posoudit riziko výskytu cysticerkózy v chovu. Jedná se zcela o novou metodu, která bude v brzké době publikována. A Břetislav Koudela dodává: „Pro praktické použití této zcela nové metody bude třeba, aby byla tato metoda posouzena v jiných laboratořích a prošla procesem validace a akreditace. Teprve potom bude možné použít výsledky této metody jako závazné se všemi souvislostmi pro další posouzení z hlediska bezpečnosti potravin a chovatelskými opatřeními.“
A výsledky? V 5 chovech z 20 chovů prověřovaných lze hovořit o vyšším riziku, neboť více než 20 % vyšetřených kusů mělo protilátky. Dalších 5 chovů je možno charakterizovat jako chovy se středním rizikem (10 % až 20% pozitivních kusů) a u zvířat ze zbývajících 10 chovů byly zjištěny pouze ojedinělé pozitivní kusy nebo byly všechna vyšetřovaná zvířata negativní.
Na základě těchto výsledků bude možné se pokusit v oblastech, kde riziko existuje, vytipovat ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi možné zdroje nákazy, rekreační zařízení, kempy, způsob likvidace odpadů apod. Je však třeba si uvědomit, že tasemnice má několik vývojových stádií, vyskytuje se v přírodě, a v podstatě jeden zdroj, jeden člověk dokáže „zamořit“ velmi široké okolí.
Proto je opět na místě upozornit, že syrové hovězí maso nelze bez rizika požívat. A pokud se někdo nechce vzdát oblíbeného tatarského bifteku, nechť používá maso škrábané (aby se případně vyskytující boubel narušil), anebo které několik dnů promrzalo v mrazničce.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Post
