Není nejmenší důvod se obávat, že by se v souvislosti s ptačí chřipkou do tržní sítě mohlo dostat nějaké závadné maso drůbeže. Tato nákaza u nás nebyla zjištěna v žádném chovu a poslední nález volně uhynulé labutě byl zaznamenám před více než týdnem.
Aby bylo zcela jasné, jak vypadá vyšetřování, uvádíme následující:
Vyšetřování na ptačí chřipku se provádí v Národní referenční laboratoři ve Státním veterinárním ústavu Praha, dále pak ve Státních veterinárních ústavech v Jihlavě a v Olomouci.
V zásadě se vyšetření rozděluje na tři velké samostatné okruhy, a to:
- vyšetření uhynulých ptáků, a to zejména volně žijících (převážně zaměřené na vodní ptáky); do této skupiny patří rovněž vyšetřování náhlých hromadných úhynů domácí drůbeže (hrabavé a vodní) a vyšetření exotických ptáků. Do 24. 4. bylo vyšetřeno 2038 uhynulých volně žijících ptáků, 246 kusů domácí uhynulé drůbeže a 4 uhynulí exotičtí ptáci.,
- Evropskou komisí schválený monitoring pro rok 2006 počítá se sérologickým vyšetřením z krve drůbeže, nosnic, krůt, kachen a hus – celkem 1930 vzorků, dále s virologickým vyšetřením kloakálních výtěrů u živých ptáků v chovech a odlovených divokých kachen a bažantů – celkem 400 vzorků.,
- dalším okruhem pak je sérologické a virologické vyšetření v ochranných pásmech a pásmech dozoru (okolo nálezů uhynulých volně žijících ptáků, u kterých byla prokázána ptačí chřipka). Vyšetření se provádí z odebrané krve a kloakálních výtěrů. Odběry vzorků byly provedeny, dosavadní vyšetření jsou negativní a v odběrech se dále pokračuje.,
Z uvedeného vyplývá, že státní veterinární dozor funguje tak, jak má a jak vyplývá z veterinární legislativy, je stejný jako v ostatních členských zemích EU. Je třeba dodat, že ptačí chřipka i díky mimořádným veterinárním opatřením nebyla zavlečena do chovů drůbeže.
Pokud drůbež pochází z chovů ležících mimo ochranné pásmo a pásmo dozoru, není důvod přijímat jakákoli další nadstandardní opatření. V případě, že drůbež pochází z ochranného pásma nebo pásma dozoru, musí příslušná krajská veterinární správa posoudit rizika, a následně může povolit přepravu drůbeže pro přímou porážku na jatka nacházející se buď v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru nebo mimo tato pásma. Jedná se o zdravou drůbež, která prochází veterinárním vyšetřením před i po porážce a je uvolňována do oběhu bez omezení, to znamená, že je označena kulatým razítkem.
Dosud krajská veterinární správa pro Jihočeský kraj žádné riziko nezaznamenala, tudíž není důvod pro odmítání jatečné drůbeže ani z chovů z pásma dozoru.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
