Pokud se vám zdá výraz „množitel“ zavádějící, pak věřte, že i samotné sousloví „množírna psů“ je pouze jakýsi neoficiální termín, v poslední době hojně užívaný v souvislosti s nelegálním prodejem domácích mazlíčků. Jak je to tedy s „množírnami“ doopravdy a co se dá v současné době s tímto fenoménem dělat?
Dá se říci, že Češi patří mezi náruživé chovatele psů a koček. Psa nebo kočku najdeme v každé čtvrté domácnosti. Chov a prodej psů za účelem zisku je však v poslední době vnímán velmi negativně, neboť narůstá počet případů, kdy chovatelé – „množitelé“ a obchodníci prodávají zvířata příliš mladá, nedostatečně odčervená, nebo dokonce nemocná.
Do kategorie „množíren“ můžeme zařadit jednak evidované chovy, respektive firmy legálně obchodující se psy, dále neevidované chovy s nekontrolovanou produkcí štěňat pro prodej a v neposlední řadě problémové neevidované chovy s nekontrolovanou produkcí štěňat, kde chovatelé neustále navyšují počet zvířat z důvodu deklarované lásky ke zvířatům, resp. jejich záchrany.
V ČR je legislativně ošetřen chov zvířat pro účely obchodu zákonem na ochranu zvířat proti týrání. To znamená, že ten, kdo obchoduje se zvířaty (ať už to jsou štěňata nebo exotická zvířata) a řádně se zaeviduje u živnostenského úřadu a na krajské veterinární správě, dostává se pod veterinární dohled. Pokud však chovatel tyto povinnosti účelově neřeší, pak „uniká odpovědnosti“ jak z hlediska finančního tak veterinárního, což je v současnosti podpořeno společenským systémem založeném na volném šíření informací prostřednictvím internetu a volným pohybem osob a věcí v rámci jednotlivých států i celé EU (Schengenský prostor). Shrnuto – ideální chovatel splňuje zákonné podmínky pro živnost a evidenci a také hledí na to, aby zvířata z jeho chovu vyrůstala ve vhodném prostředí, byla zdravá a pokud možno již socializovaná.
Pokud tedy chcete koupit štěně na základě inzerátu, nesvolte s předávkou na benzínové pumpě nebo na nádraží. Zajeďte se podívat na chov a na matku štěňat, v klidu si promluvte s chovatelem o povahových vlastnostech rodičů, o zdravotních problémech, které můžete u daného plemene očekávat. Na internetu si také můžete předem porovnat cenu, za jakou se prodávají „papírová“ i „nepapírová“ zvířata. Budete častokrát překvapeni. Při koupi žádejte ke štěňátku očkovací průkaz, kde jsou všechna očkování potvrzena veterinárním lékařem a doklad o odčervení. A hlavně nezapomeňte po zabydlení v novém domově štěňátko seznámit s jeho veterinářem, který jej prohlédne a případně provede nezbytné preventivní úkony.
Petr Pejchal
Tiskové oddělení ÚVS SVS
Post
