Člověk by sice neměl mít extra obavy z prašiviny lišek, kun či jiných volně žijících zvířat. Zákožky svrabové, které svrab či prašivinu působí, jsou druhově specifické. Ve výjimečných případech ale člověk ohrožen může být.
Jiné to je s domácími zvířaty, která se mohou kontaktem nakazit. Však již byly zaznamenány případy prašivých lišek v okolí lidských obydlí, ale nejen lišek, ale i kun. Ty lze spatřit v městských parcích, dvorcích, kůlnách, a to zejména za večera. Ale nejčastěji se s nimi setká automobilista, kterému rády vykusují protihlukovou izolaci okolo motoru.
Možná, že se na šíření svrabu mohou podílet vyšší populace lišek. Kdo tedy zpozoruje v okolí lidských obydlí, zejména v okolí dětských hřišť, například olysalou kunu nebo jiné volně žijící zvíře v podezřelém stavu, udělá nejlépe, když tuto skutečnost nahlásí odchytové službě, například prostřednictvím policie.
Se svrabem nemají problém ti, kdo pečlivě dodržují hygienické návyky. Ale lidé, kteří se pohybují v extrémních podmínkách, a ti, kteří na tom s hygienou nejsou dobře, ti problémy mít mohou.
Napadení „zvířecími“ zákožkami se může projevit jinak, než těmi „lidskými“. Zvířecí totiž nemusejí vyvolávat typické svědění. Mohou se projevit nejprve málo nápadnými barevnými změnami na kůži, což může i odborníka zmást.
Od svrabu tedy radši dále, od svrabu dále!
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS