Aspoň z veterinárního pohledu není třeba se pavouků bát. Že by někdy pavouci nějakým způsobem ohrozili chovaná hospodářská zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu, o tom není nic známo. Pravda také je, že ani lidé trpící tzv. arachnofobií, tj. strachem z pavouků, ve skutečnosti nejsou kontaktem s pavouky nijak závažně ohroženi.
Na druhou stranu je ale třeba potvrdit, že některé druhy pavouků, jako například vzácná zápřednice, mohou člověka bolestivě kousnout. A místo kousnutí může svrbět a může se zanítit. Rozhodně však nelze hovořit o ohrožení života.
Během podzimu se samozřejmě pavouci stěhují do domácností, ale i do stájí či maštalí. Hledají příjemné teplé prostředí, kde mohou i nalézt obživu. Ovšem tam, kde se v průběhu roku důsledně desinsikuje, tj. hubí se dotěrný hmyz, především mouchy, které chovaná zvířata obtěžují a mohou i přenášet zárodky onemocnění, tak v těchto prostorách se ani moc pavouků vyskytovat nemusí. Tam potravu nenajdou.
Z přítomnosti pavouků rozhodně nelze vyvozovat, že by hrozilo nějaké zdravotní riziko. Ovšem zapředené a zaprášené rohy ustájovacích prostor pro zvířata mohou dozor konajícímu veterinárnímu inspektorovi naznačit, že to s čistotou v chovech a s prováděním „zoohygienických opatření“ není úplně v pořádku.
Přítomnost pavouků ve stájích lze tedy brát jako indikátor preventivní zoohygienické péče. Nic více a nic méně.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
