Guano, neboli ptačí, či netopýří trus byl využíván k hnojení již Inky v Peru. Do Evropy jej přivezli zřejmě Španělé. Toto hnojivo je hodnotné obsahem dusíku, fosforu i draslíku a obsahem organických látek. Na guano je možné narazit i v nabídce některých našich obchodů. Jde však o hnojivo nikoli českého původu.
I v našich podmínkách se lze setkat na některých místech s netopýřím trusem, například na půdách. Odtud jej lze získat a využít ke hnojení, avšak nabízet tento trus k prodeji podle zákona o hnojivech nelze. Tento trus není standardní, údajně obsahuje nadlimitní obsah zinku a pro případné uvádění do oběhu by musel být odpovídajícím způsobem zpracován na standardní výrobek.
Pro soukromé využití lze s netopýřím trusem počítat, například při hnojení na počátku vegetace, asi tak 0,7 kg na 10 metrů čtverečních. Spíš lze použít hnojivé zálivky, podobně jako při kvašení drůbežího nebo holubího trusu. Pakliže se i netopýří trus využije ke hnojení, nehrozí člověku zdravotní riziko. Snad jen je dobré připomenout, že přílišná koncentrace může vést ke „spálení“ rostlin či trávníku.
Tolik o trusu. Kdo by se chtěl dozvědět více o jeho „producentech“, tj. netopýrech, má možnost se na přelomu srpna a září účastnit některé z akcí pořádaných v rámci Evropské noci s netopýry. V řadě krajů ji pořádají ochránci přírody, Česká společnost pro ochranu netopýrů, národní parky, chráněné krajinné oblasti, obce či muzea.
Je romantické sledovat ve „svistu“ Perseid křivolaký let netopýrů….
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
