Poslanci včera schválili rozsáhlou novelu veterinárního zákona, která by měla nabýt účinnosti dnem 1. července, s dostatečným předstihem před přijetím naší republiky do Evropské unie.
Rozsáhlé diskuse o pozměňovacích návrzích byly vedeny snahou veterinární zákon precizovat a nenarušit předkládaný návrh, aby nehrozilo nebezpečí, že by nebyl v plném souladu s veterinární legislativou EU. Hlavním důvodem pro vypracování novely bylo dosáhnout kompatibility s evropskou legislativou především v tom smyslu, aby umožňovala orgánům státního veterinárního dozoru rychle přijímat odpovídající rozhodnutí tak, jak to přísluší veterinárním autoritám členských států Unie.
Dále lze zmínit, že novela reflektuje krajské uspořádání, to znamená, že budou zřízeny krajské veterinární správy, a ty budou mít své inspektoráty zpravidla v místech dosavadních okresních veterinárních správ. Dopravci a přepravci zvířat budou muset být registrováni. I všechny zpracovatelské závody budou registrovány. Veterinární lékaři budou moci vykonávat svou profesi na základě osvědčení Komory veterinárních lékařů a ne tak, jak tomu bylo dosud – na základě registrace udělené Státní veterinární správu.
Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům na zdravotní nezávadnost, se nadále mají posuzovat jen jako nepoživatelné. Důležité je stanovení ochranných lhůt pro doplňkové látky, popřípadě léčivé přípravky, které zanechávají nežádoucí rezidua. Nebyla-li výrobcem takovýchto látek ochranná lhůta uvedena, mohou být suroviny k výrobě potravin pro lidi využívány po uplynutí nejméně 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků, 7 dnů, jde-li o mléko a vejce; 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb (počet stupňodnů se získá násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů).
Důležité je ustanovení o náhradách nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně karanténu zvířat v hospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku podezření z výskytu nebezpečné nákazy a po potvrzení jejího výskytu.
Náhrada chovateli zahrnuje například náklady na utracení nebo nutnou porážku, za neškodné odstranění kadáverů, popřípadě produktů. Dále za utracené nebo nutně poražené zvíře, zničení kontaminovaných krmiv a zařízení, očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, za ztráty způsobené výpadkem produkce apod., bylo-li při výskytu nákazy nařízeno očkování, nehradí chovatel vynaložené náklady.
Náhrada se ale neposkytne, když chovatel například nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření výskytu nebezpečné nákazy. Připomínám, že tak může učinit prostřednictvím soukromého veterinárního lékaře. Náhrada se poskytuje ve výši prokázaných účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát. Jde-li o náhradu za utracené nebo nutně poražené zvíře, poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete v místě a době vzniku škody a odečítá se, co bylo chovateli poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete. Snižuje se o 20 % ceny zvířete, bylo-li zvíře utraceno nebo nutně poraženo v důsledku nebezpečné nákazy, pro kterou se doporučuje preventivní očkování, a chovatel této možnosti nevyužil.
Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, je velmi potěšen, že zákon byl schválen velkou většinou poslanců a soudí, že by zákon v této podobě mohl velmi dobře sloužit ještě roky po vstupu ČR do EU.
Post
