Je logické, že po zkušenostech s aviární influenzou neboli ptačí chřipkou, zejména v jihovýchodní Asii a nejnověji v Rusku a Kazachstánu, panují obavy z jejího dalšího šíření. O této problematice se mimo jiných bodů jednalo včera v Bruselu za přítomnosti zástupců veterinárních správ členských zemí EU.
Z jednání vyplynulo, že není jisté, zda a jak přispívají volně žijící ptáci k šíření ptačí chřipky a v této souvislosti lze říci, že možné zavlečení viru do Evropy prostřednictvím tažných ptáků je podle současných poznatků velmi malé. Z tohoto důvodu by přijetí obecného zákazu chovu ve volnosti nebylo v současnosti odpovídající.
Stanovisko Evropské komise je, že veškerá opatření v této oblasti musejí být přijímána koordinovaně na úrovni orgánů EU. Další jednání Pracovní skupiny Evropské komise k monitoringu aviární influezy – bude v úterý 6. září.
Z přijatých závěrů lze citovat nutnost věnovat se ještě více monitoringu v chovech a u volně žijícího ptactva. V tom smyslu se musejí popřípadě (není-li tomu tak v dostatečné míře) aktualizovat tzv. pohotovostní plány. Dále pak trvat na striktních kontrolách dovozů a na kontrole platných zákazů, které byly vůči Rusku a Kazachstánu před dvěma týdny přijaty. Rovněž dbát na zajišťování zabavování potravin k osobní spotřebě na vstupních místech do EU. O těchto skutečnostech již Státní veterinární správa ČR informovala Generální ředitelství cel a pochopitelně i pohraniční veterinární stanici v Praze Ruzyni, na jediném vstupním místě do EU, které ČR má.
Lze ještě konstatovat, že ČR má vypracované a orgány EU schválené pohotovostní plány vůči hlavním nákazám, tedy i vůči aviární influenze – ptačí chřipce. Jsme schopni a připraveni v případě reálného nebezpečí přijmout i mimořádná veterinární opatření.
Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, si naši chovatelé drůbeže mohou být jisti, že orgány státního veterinárního dozoru mají situaci pod kontrolou, spolupracují s orgány EU a včas by na změněnou situaci zareagovaly.
Post
