Návrh, který nyní Evropská komise předkládá s cílem zajistit lepší podmínky pro zvířata na jatkách, přepokládá, že by situaci mohl prospět například lépe proškolený personál. Proškolení zaměstnanci by měli získávat osvědčení, které by platilo pět let. Podle slov eurokomisařky Androully Vassiliou má společnost povinnost zajistit, aby zvířata při cestě na jatka netrpěla stresem a celý proces pro ně byl bezbolestný.
Pokud jde o naši republiku, je současná veterinární legislativa, i pokud jde o welfare na jatkách, plně v souladu s legislativou EU a také s Evropskou dohodou o ochraně jatečných zvířat. Změny navrhované Komisí, tj. požadavek na proškolenou osobu na welfare na jatkách, vnímá Státní veterinární správa ČR jako jistý krok kupředu, pokud se týká ochrany zvířat. Nicméně v ČR již požadavek na odbornou způsobilost personálu na jatkách existuje a tato způsobilost je vyžadována. Určitě lze potvrdit, že v současné době nezaznamenáváme na jatkách závažné problémy, pokud jde o porušování podmínek stanovených pro usmrcování zvířat.
Na jatkách v ČR je samozřejmě stálý veterinární dozor, který dohlíží i na ochranu zvířat při porážení (je speciálně proškolen podle zákona na ochranu zvířat proti týrání). Tento dozor funguje od příjmu zvířat, přes samotnou porážku až po vykrvení zvířete a rozbourání jatečného těla. Navíc každoročně státní veterinární dozor na všech jatkách provádí komplexní kontrolu plnění požadavků na welfare, vykonávají ji inspektoři pro péči o pohodu zvířat místně příslušných krajských veterinárních správ.
Lze říci, že rozhovory o revizi směrnice Rady č. 93/119/ES o ochraně zvířat při porážení nebo jiném usmrcování probíhají již od roku 2004. Přepracování unijních právních předpisů, které se týkají ochrany zvířat při porážení nebo usmrcování, včetně usmrcování zvířat v rámci tlumení nákaz, je součástí akčního plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat na roky 2006 až 2010. V květnu 2007 proběhl na objednávku Komise průzkum mezi kontrolními orgány, provozovateli jatek a profesními sdruženími. Cílem bylo získat údaje o současné situaci v této oblasti a o ekonomických, sociálních a případných environmentálních důsledcích současné praxe. Studie byla zaměřena na činnosti prováděné při porážení skotu, ovcí, prasat, kuřat a krůt v rámci jatek. (Porážení a usmrcování zvířat mimo jatky a usmrcování zvířat z jiných důvodů nebylo předmětem této studie).
Součástí revize směrnice je samozřejmě také vypracování studie o ekonomických dopadech.
Mimo jiné se od roku 2005 pracuje i na doporučeních OIE (Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat) o porážení a usmrcování zvířat pro lidskou spotřebu a při výskytu nákaz, kde jsou upřesněny postupy uplatňované při porážení zvířat jak na jatkách, tak i metody usmrcování zvířat mimo jatky, včetně doporučení metod šetrnějších z hlediska welfare na základě nových vědeckých poznatků a praktických zkušeností.
Pokud bude muset být podle návrhu, který zveřejnila Komise, určena na jatkách speciální osoba „přes welfare“, bude to vyplývat z nové legislativy, což budeme stejně jako ostatní členské země akceptovat.
Komisí zveřejněný návrh neřeší tzv. domácí porážky, ty jsou i nadále možné, u nás jsou podmínky stanoveny veterinárním zákonem. A to s výjimkou skotu včetně telat, koní, oslů a jejich kříženců a jelenovitých z farmového chovu. Zvířata (kromě výše vyjmenovaných) mohou být poražena v hospodářství chovatele, je-li jejich maso (a orgány) určeno pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, požádá-li o toto vyšetření chovatel, anebo stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
