Změna byla schválena na květnovém Generálním zasedání Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat – OIE (Office international des épizooties, neboli World Organisation for Animal Health) v Paříži s tím, že od 1. 1. 2005 bude existovat pro účely hlášení nákaz zvířat tomuto úřadu do Paříže pouze jeden seznam.
Nyní obdržela Státní veterinární správa ČR od Bernarda Vallata, generálního ředitele Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE), podrobné formuláře k povinnému hlášení a závaznou metodiku. Tato povinnost se, jako doposud, týká všech 167 členských zemí, které tento úřad sdružuje.
Jakmile dojde k propuknutí jakékoli nemoci uvedené na tomto seznamu, která nebyla v dané zemi dosud zjištěna, je povinnost nahlásit její výskyt do 24 hodin a vždy po týdnu pak následující zprávu o přijatých krocích až do té doby, než bude situace zvládnutá. Dále je povinné nahlásit výskyt nákaz, kterých je daná země již určitou dobu prostá, jako například ČR tuberkulózy skotu, brucelózy skotu, enzoootické leukózy skotu, Aujeszkyho choroby prasat, brucelózy ovcí a koz a vztekliny, popřípadě výskyt některých nových kmenů již registrovaných onemocnění, či zcela nových nákaz, které dosud nebyly ve světě popsány i případy neznámých onemocnění provázené hynutím zvířat.
V této souvislosti dodává Josef Vitásek, ředitel odboru ochrany zvířat Státní veterinární správy ČR, který se jednání OIE zúčastnil, že odpadá měsíční hlášení o nákazové situaci. Zůstávají jen pololetní a roční zprávy. Dále je podle něj nově nutné při hlášení Mezinárodnímu úřadu pro nákazy uvádět zeměpisné souřadnice ohniska, kde nákaza vypukla.
Důvodem, proč se budou souhrnně evidovat všechny nemoci hospodářských zvířat na jednom seznamu, je podle OIE to, že zvláště v posledním desetiletí byly ve světě zaznamenány některé nové nákazy, které nebyly uvedeny ve stávajících seznamech a přesto způsobily ohromné hospodářské ztráty, popřípadě onemocnění lidí (např. Nipah virus u prasat v Asii či Hendra virus u koní, apod.).
V žádném případě to však nemůže ovlivnit rozdělení nákaz a nemocí zvířat, tak je uvedeno v našem veterinárním zákoně. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR to nemá ani žádný vliv na případné odškodnění chovatelům, které jim náleží v souladu s přílohami č. 3 a 4 veterinárního zákona, zejména tehdy, musí-li se přijmout náročná a drahá zdolávací opatření.
Post
