Dokud se ve všech zemích plošně nezakáže používání všech stimulátorů růstu pro výživu hospodářských zvířat, asi nebude pokoj. Od července 1999 se nesmí v EU používat dalších pět stimulátorů.
Povoleny zůstávají poslední čtyři. Podle posledního doplňku Směrnice Rady 70/524/EEC jsou to avilamycin, flavofospolipol, moensinát sodný a salinomycinát sodný. ČR postupuje i v tomto případě plně v souladu s touto platnou legislativou EU. V souvislosti se zatím slovenskou stranou neformulovanými požadavky na garance dovozů prasat a drůbeže do SR lze říci, že prasat a drůbeže se týká používání tří těchto stimulátorů (avilamycin, flavospolidol a salinomycinát sodný). Problém je v tom, že Slovensko se neřídilo platnou legislativou EU a ve Věstníku ministerstva zemědělství SR z 28. 2. 2002 zveřejnilo zákaz používání těchto růstových stimulátorů (výnosem ministerstva z 31. 1. 2002 č. 39/3/2002-100). Stanovilo nejvyšší věk u jednotlivých kategorií, do kdy je možné jatečným zvířatům tyto látky podávat. Ten se pohybuje od tří týdnů u kuřat po 3 až 4, popřípadě 6 měsíců u krůt a u prasat. Obdobně se z členských států EU zachovalo pouze Švédsko. Přitom v evropské směrnici není u zmíněných stimulátorů ochranná lhůta uvedena a podle této směrnice jedná i ČR. Samozřejmě akceptujeme na prvním místě závazná rozhodnutí EU, ta se snažíme v co nejkratší době implementovat do našich zákonných norem. Na druhou stranu je třeba akceptovat i dovozní podmínky, které si stanoví jednotlivé země, kam chtějí naši producenti či obchodníci vyvážet, ať už byly podmínky stanoveny z jakýchkoli pohnutek. Posláním SVS ČR je mimo jiné umožnit vývozy certifikováním dovozních podmínek jednotlivých zemí. Proto se SVS ČR snaží, aby slovenské podmínky pro dovoz avizované 5. dubna byly buď vtěleny do stávajících veterinárních osvědčení pro dovoz nebo vydány formou dodatku a bylo tak možné na nich certifikovat jejich splnění co nejdříve. S největší pravděpodobností čeká naše vývozce další omezení, na jehož základě nebude možné do SR vyvážet žádná jatečná zvířata, která byla krmena masokostními moučkami z těl uhynulých zvířat. To již platí v EU (rozhodnutím Evropské komise č. 2001/25/EC) a naši vývozci by se měli v brzké budoucnosti s tímto omezením vyrovnat, a to přesto, že zatím EU toto opatření považuje za své vnitřní a jeho aplikaci v nečlenských zemích (při stanovení dovozních podmínek) žádným způsobem nevynucuje. To znamená, že bude možné na Slovensko vyvážet jatečná zvířata a maso tehdy, nebudou-li chovatelé používat při výkrmu zvířat (prasat a drůbeže) masokostní moučky vůbec nebo nahradí-li ji moučkou sójovou nebo z jiných luštěnin. Naše asanační podniky zatím nejsou připraveny na oddělenou výrobu masokostních mouček z jatečných odpadů a z kadáverů. I když to může na první pohled znít divně, udělají chovatelé dobře, když slovenské zkušenosti využijí jako zkoušky a na tuto skutečnost se připraví dříve, než naše republika vstoupí do EU. Nicméně se ve čtvrtek sejde Josef Holejšovský, ústřední ředitel SVS ČR, se svým slovenským protějškem, aby si vysvětlili vzájemné kroky. Je nutné si uvědomit, že ČR postupovala vůči všem zemím, kde byla BSE diagnostikována stejně, s výjimkou Slovenska, zde možnost obchodu ponechávala, přestože to nebylo v souladu s přístupem k ostatním zemím EU. Josef Holejšovský doufá, že omezující opatření ze slovenské strany nebudou taková, jak bylo naznačeno 5. 4. s tím, že by bylo škoda podvazovat vzájemný obchod, ze kterého mají prospěch obě strany.
Post
