Při návštěvě dlouho nepoužívané půdy lze potkat holuby, občas sovu, nejčastěji sovu pálenou anebo sýčka, též drobné i větší hlodavce. Pochopitelně je zde spousta pozůstatků po jejich existenci, trus, vývržky, peří. A to může způsobit problémy při neodborném či nešikovném vyklízení takovéhoto prostoru.
Prvotní problémy vzniknou na bázi alergií, podrážděním prachem, což se nejdříve projeví zánětem očí a sliznic. To bohužel nemusí být všechno. Proto je nezbytně nutné při vyklízení starých půd a jiných prašných prostor, kde je nebezpečí, že nepořádek je kontaminován, použít respirátor, ochranné brýle, rukavice a další pomůcky, aby došlo k co nejmenšímu kontaktu kůže a sliznic s potenciálně infikovaným materiálem. V žádném případě se takovýchto prací nesmí zúčastňovat alergici a těhotné ženy.
Zejména holubi, a to především ve městech, mohou být přenašeči celé řady nemocí, mohou mít tuberkulózu, pochopitelně aviárního typu, a ta je přenosná na člověka, mohou být též nemocní chlamydiózou neboli papouščí nemocí, která je též přenosná na člověka a je zákeřná tím, že její „zárodky“ mohou přežívat dlouhou dobu v prostředí, kde už třeba ptáci dávno nejsou. Jedná se o onemocnění, která jsou v populaci volně žijících ptáků poměrně častá a pokud dojde k infekci člověka, jsou obtížně léčitelná a v některých případech mohou vést i k úmrtí.
Nenavštěvované a zanedbané prostory mohou být též znečištěny hlodavci, jejich močí, či exkrementy a odtud hrozí nejčastěji různé bakteriální infekce nebezpečné trávicímu traktu člověka, anebo játrům jako například leptospiróza.
Zajisté je nejúčinnější prevence, tj. prostory, které by se mohly stát vhodným hnízdištěm holubů či rejdištěm hlodavců, udržovat v čistotě a zamezit jim do nich vstup. A pochopitelně pravidelně provádět v případě hlodavců deratizaci.
Post
