Pátrání skončilo

Tak, za prvé je jasné, že uhynulý býk ze Zvonkové byl nemocný bovinní spongiformní encefalopatií, neboli BSE, nemocí známou jako nemoc šílených krav. Dnes to potvrdila Národní referenční laboratoř pro BSE ve Státním veterinárním ústavu Jihlava. Jde tedy o 11. případ BSE v ČR.

A druhá a napínavější fáze pátrání po identitě býka č. 589617 narozeného 11. 9. 1998 je právě nyní též uzavřena. Písemný výsledek vyšetření na paternitu zašle Českomoravská společnost chovatelů a.s. Státní veterinární správě. Při kontrole identity v Centrální databázi totiž státní veterinární dozor zjistil, že pod stejným identifikačním číslem, pod kterým v této databázi uhynulý býk by mohl být veden ještě jeden býk, který je na živu a je používán v plemenitbě. Nyní se tedy zjistilo, že nedošlo k záměně, a že tělesné pozůstatky nemocného uhynulého kusu opravdu přísluší ke vzorkům krve, které byly odebrány a uloženy ještě za jeho života.

Až nyní lze začít sestavovat kohortu vrstevníků a vrstevnic. Vzhledem k tomu, že jde o plemenné býky, nebude nutné je podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele SVS ČR utrácet, pokud se samozřejmě prokáže jejich identita. Zde platí podle zákona výjimka, že mohou dožít normální život s tím, že budou dodatečně speciálně označeni a musí být zaručeno, že se nedostanou do potravního řetězce. Samozřejmě musejí být po utracení, nebo uhynou-li, vyšetřeni na BSE. Zjistit počet těchto býků nebude zase takový problém, jako dohledat, kde se býci nyní nacházejí.

V chovu, kde byl uhynulý býk využíván nyní platí až do odvolání přísný zákaz přesunu zvířat, probíhá zde kontrola označování a evidence veškerých zvířat, protože zde byla zjištěna určitá pochybení a zdá se, že kromě pozastavení zdravotních statutů stáda chovateli hrozí i právní postih.

Základní povinností chovatele je totiž mimo jiné uvádět veškerá narození, úbytky a přesuny skotu do centrální evidence. Na to již několik let Státní veterinární správa ČR všechny, koho se to týká, důrazně upozorňuje, s tím, že od roku 2001 například neidentifikovaná zvířata nelze uplatnit na normálních jatkách, jako jedince neznámého původu.

A také na to, že se vystavují nebezpečí postihu ti, kdo špatně identifikují a označují zvířata. Tyto všechny skutečnosti jsou signálem pro všechny dozorové orgány ke zpřísněným kontrolám.