Domácí porážku prasete neboli zabíjačku většina městských lidí zná jen z obrázků Josefa Lady. Přesto je na venkově stále poměrně častá. Samozřejmě musí probíhat v souladu s veterinárním zákonem.
Domácí porážku upravuje veterinární zákon, konkrétně paragraf 21. Zde je řečeno, že jatečná zvířata s výjimkou skotu včetně telat, koní, oslů a jejich kříženců a jelenovitých z farmového chovu, mohou být poražena v hospodářství chovatele, jsou-li jejich maso a orgány určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele, to znamená, že splňují podmínky domácí porážky. V případě nějakých patologických či jinak podezřelých nálezů může chovatel požádat o veterinární vyšetření – prohlídku. Vyšetření může ve zvláštním případě v rámci mimořádných veterinárních opatření nařídit místně příslušná veterinární správa, pokud by byla nepříznivá nákazová situace.
To znamená, že pro účely spotřeby v domácnosti chovatele je povoleno doma porazit prase a samozřejmě veškerou drůbež, ale i holuby a také například králíky nebo nutrie. Ale v rámci domácí porážky lze též porážet ovce a kozy.
Určitou výjimkou z hospodářských zvířat jsou některé nově chované druhy zvířat. Například pštrosi musejí být poráženi na jatkách, nikoli doma. O možném porážení jiných zvířat, například krokodýlů se stále hovoří na úrovni odborných orgánů EU. Až bude o způsobu a podmínkách rozhodnuto, budou samozřejmě platit i v ČR.
Pokud některé obce či spolky uvažují o uspořádání zabíjačky, je třeba zajistit, aby bylo prase veterinárně prohlédnuto a trichinoskopicky vyšetřeno, a to je nejlépe na jatkách. Až pak je možné si pochutnat na tradičních produktech, jako jsou jitrnice, jelítka či ovar.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
