Zkušený chovatel hospodářských ale i domácích zvířat ví, že klimatické změny vnímá jinak člověk, jinak zvíře. Ve snaze zvířatům prospět může ale člověk, zejména ve vlhkém a studeném podzimu, svým zvířatům způsobit problémy.
Ano, je potřeba počítat s tím, aby chovaná zvířata netrpěla chladem, ale nelze zapomenout na větrání. Vlhké teplo přeje plísním, zejména v tomto ročním období. Právě příliš zateplené a nevětrané stáje mohou prospět plísňovým a houbovým onemocněním kůže a sliznic chovaných zvířat.
Plísňová onemocnění se projeví nejdříve v okolí očí, tlamy, uší, kožních řas u konečníku a okolí pohlavních orgánů. Včas zjištěné a rozpoznané změny lze snáze diagnostikovat a léčit, a to dříve, než si je zvíře rozškrábe a než se onemocnění rozšíří na další partie těla.
Asi nejnebezpečnějším a také nejúpornějším plísňovým onemocněním je opar lysivý, lidově nesprávně zvaný herpes. Způsobují jej nejčastěji houby rodu Trychophyton, proto se také správně nazývá trichofytóza. Opar lysivý se přenáší kontaktem mezi nemocnými zvířaty. Onemocnět může skot, koně, ovce nebo prasata. Je přenosný i na člověka a obtížně se léčí. Na napadených místech se nejprve ježí srst, posléze se láme a vypadává, tvoří se charakteristická kruhová krvácivá ložiska. Nakažené zvíře je třeba izolovat a dezinfikovat ustájení i všechno nářadí. Proti trichofytóze lze úspěšně dobytek vakcinovat, musí to samozřejmě provést jedině veterinární lékař. Naštěstí se dnes v chovech s trichofytózou setkáváme zřídka, a pokud ano, je to nejspíš znakem špatné péče o zvířata. Je nicméně třeba i s tímto onemocněním počítat, a zejména při nákupu nových zvířat do chovu je vhodné nové kusy před zařazením do stáda alespoň 14 dnů držet odděleně a pozorovat.
Normální a pro člověka i pro hospodářská zvířata je příznivá relativní vlhkost vzduchu kolem 50 % (40 – 60 %). Při nevhodném klimatu ve stájích způsobeném nedostatečným větráním je nutné počítat s vlhkostí vyšší, která je ideální pro růst plísní, hub a svědčí i roztočům. Je tedy nyní nutné věnovat pozornost větrání ve stájích, v přípravnách krmení, ale i uskladněnému krmivu, zejména píci, a skladovacím prostorám vůbec.
Zjistí-li chovatel u svých zvířat nějaké kožní změny, zejména atypické výsevy, či ohraničená ložiska, je nejvyšší čas kontaktovat veterinárního lékaře.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
