Jak se ukázalo i u třetího případu BSE byla podle Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, volba nejužší kohorty správná – tj. skupiny zvířat, kde by se podle statistik mohl vyskytnout další případ onemocnění.
Všech dvanáct utracených kusů bylo včera okamžitě vyšetřeno ve Státním veterinárním ústavu Jihlava a bylo negativních, šlo o deset vrstevnic plus dva potomky nemocné krávy. Že nebyl zjištěn žádný další případ, to potvrdilo předpoklad o nahodilosti nákazy a zároveň to potvrdilo, že postup – utratit jen absolutně nezbytný počet zvířat, tj. ten nejnižší možný – je správný. Nikdo nemá zájem na hekatombách, zbytečném utrácení stád, kromě samotných chovatelů samozřejmě ani veterináři.
Naše Státní veterinární správa se rozhodla již při druhém případu výskytu BSE a nyní též aplikovat přístup obdobný, to znamená jako ty evropské země, které v souladu s platnou legislativou volí jako rizikovou skupinu zvířat vrstevnice nemocné krávy v rozmezí plus mínus půl roku, což je i odborně obhajitelné. Širší rozmezí podle Josefa Holejšovského je obhajitelné obtížněji.
V žádném případě nelze posuzovat třetí výskyt BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) u nás jako nevýznamnou lapálii. Je to memento, které upozorňuje na to, že vyšetřování na tuto zákeřnou nemoc probíhá nadále s neztenčenou svědomitostí a že do budoucna se s ním musí počítat. Nelze vyloučit, že se po čase může objevit nějaký další případ, i když po zkušenostech dosavadních lze předpokládat obdobnou četnost. K poslednímu září bylo vyšetřeno přesně 245 736 vzorků mozku poraženého skotu na tři pozitivní.
Za možnost nakažení se v zemích, kde byly diagnostikovány desítky, v Británii dokonce tisíce nakažených zvířat, stále považuje nedostatečně tepelně zpracovaná nervová tkáň nemocných zvířat, která se v masokostních moučkách dostala tam, kam neměla. U nás to na základě platných zákazů nebylo možné, nicméně nějaká nepřímá cesta nepřímé kontaminace krmiva pro skot v nějaké mísírně krmiv, popřípadě kontaminace nějaké mléčné krmné náhražky pro telata,musela existovat. Ovšem podle mizivé četnosti výskytu lze říci, že k tomu muselo dojít někdy kolem roku 1995 a opravdu nějakým nedopatřením.
Čistě na základě statistické úvahy, kolik ještě skotu narozeného v letech 1995 až 1997 dnes žije a na základě porovnání dosavadního výskytu, lze očekávat výskyt maximálně jednotek, nikoli desítek případů. Připomínám, že jde o úvahu čistě hypotetickou.
Jak je patrné, je stále o čem v souvislostech s BSE uvažovat. Stále se zkoumají mechanismy přenosu a možných rizik. Na Světovém veterinárním kongresu, který se konal v uplynulých dnech v Tunisu, a kterého se zúčastnil i Josef Holejšovský, podle něj zaznělo opět ujištění, že nebezpečný prion, který má BSE i novou variantu Creutzfeldt Jakobovy nemoci na svědomí, nebyl přes obrovský počet vyšetření nikdy prokázán ani v mléce, tudíž ani v mléčných výrobcích a ani v čisté svalovině. To je kromě jistoty vyšetřování všech kusů přes 30 měsíců pro zákazníky řeznictví i mlékáren zpráva zajisté dobrá.
Post
