V našich zemích již vzteklina pomalu tři roky nebyla zjištěna a letos na jaře byla ČR Mezinárodním úřadem pro nákazy (OIE) uznána za zemi vztekliny prostou.
To však neznamená, že našim občanům žádné nebezpečí nehrozí. S rizikem musejí počítat zejména tehdy, cestují-li do zemí, kde se dá se „vzteklými“ zvířaty potkat skoro na každém kroku. Problémy se dají očekávat například v zemích Afriky, Jižní Ameriky, anebo Asie. Byly zaznamenány případy nakažení člověka nejen nemocným psem, ale i netopýrem či opicí.
Že je nebezpečí reálné, potvrzuje nyní případ jedenapadesátiletého občana Bavorska, který po šesti týdnech po návratu z pětiměsíční potulky po Indii měl dojem, že dostal chřipku. Příznaky byly ale posléze netypické, totální vyčerpání organismu, až nakonec byla diagnostikována vzteklina.
Ukázalo se, že cestovatel při svém putování měl kontakt s divokými psy, a byl pokousán též divokými opicemi. Nelze dnes tedy s jistotou říci, zda ho nakazili psi, či to byly opice.
Z tohoto případu lze vyvodit poučení, že by se turisté, kteří uvažují o méně civilizovaném cestování, měli poradit s humánním lékařem, zda kromě obvyklých očkování proti tropickým nemocem nepodstoupit i očkování proti vzteklině.
Je třeba si uvědomit, že vzteklina je pro člověka smrtelným onemocněním. Včasným zahájením ošetření lze u lidí, kteří přišli do kontaktu s nemocným zvířetem, zabránit tomu, aby se onemocnění rozvinulo. Pakliže se už rozvinou klinické příznaky, je prognóza infaustní (nepříznivá).
Post
