České předsednictví a priority veterinárního dozoru

Česká republika se svého historicky druhého předsednictví (dále jen CZ PRES) ujala 1. července 2022 a v rámci šesti měsíců předsedala Radě EU a jejím jednotlivým pracovním skupinám. Předsednictví Rady EU je jedním z nejdůležitějších práv a nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v EU. Role předsedající země je nejen organizační, ale také zprostředkovatelská, politická a reprezentační. Vystupování předsedající země k projednávané problematice by proto mělo být neutrální.

Odkazy na oficiální stránky

https://www.eu2022.cz/
https://www.euroskop.cz/
https://www.mze.cz/

Za jaké pracovní skupiny Rady EU převzala odpovědnost SVS?

Veterinární problematiku řeší pracovní skupina Zvířata a veterinární záležitosti. V průběhu CZ PRES byly aktivní její následující formace.

Zobrazit více ˅

Vedoucí veterinárních služeb (PS CVO)

Pracovní skupina vedoucích veterinárních služeb (za ČR zastoupena ústředním ředitelem SVS) má, jak vyplývá z postavení jejích členů na národní úrovni, především strategickou a koordinační úlohu, v řadě momentů představuje mezistupeň mezi odbornými podskupinami a politickými uskupeními Rady, jako je Výbor stálých zástupců, Zvláštní zemědělský výbor nebo Rada ministrů pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH).

Postupimská skupina (PS Potsdam)

PS Potsdam se zabývá především sanitárními otázkami souvisejícími s mezinárodním obchodem se zvířaty, produkty z nich a s krmivy živočišného původu.

V jakém kontextu naše předsednictví probíhalo?

Týmy zaměstnanců Státní veterinární správy (SVS) a dalších expertů z České republiky se ujaly své předsednické odpovědnosti v situaci, kdy problematiku zdraví zvířat, veterinárních léčiv i úředních kontrol reguluje relativně nová komplexní legislativa, kterou je především třeba uvést do praxe a praxí prověřit...

Zobrazit více ˅

Naopak v oblasti péče o pohodu zvířat je legislativní reforma teprve před námi, v současné době probíhají analýzy stávajícího systému pravidel a dostupných odborných poznatků k dané problematice.

Z výše uvedeného vyplývá, že během českého předsednictví nebyla na úrovni Rady projednávána žádná nová legislativa v působnosti SVS. To ovšem neznamená, že veterinární oblast neměla své výzvy.

Problematice zdraví zvířat již nějakou dobu dominuje boj se dvěma nebezpečnými nákazami – africkým morem prasat a ptačí chřipkou (aviární influenza). Bohužel, nákazová situace není v zemích EU příznivá. To si žádá průběžné projednávání stávajících strategií, reflexi nových zkušeností a hledání nových přístupů jak v rámci zemí EU, tak na mezinárodní scéně mimo unii. Nejde při tom jen o medicínské hledisko, ale i o udržitelnost protinákazové strategie s ohledem na její finanční zajištění, udržitelné formy chovu zvířat, management volně žijících zvířat, potravinovou bezpečnost nebo mezinárodní obchod.

Celosvětovou výzvou pak je problematika rezistence mikroorganismů vůči léčivům, tzv. antimikrobiální rezistence (AMR) – úkol pro humánní i veterinární medicínu, stejně jako pro ochranu životního prostředí. Jeden z dílčích kroků představuje efektivnější a úspornější podání antimikrobik zvířatům. Nové nařízení o veterinárních léčivých přípravcích proto ukládá členským státům EU zavést komplexnější evidenci. Naplňování tohoto úkolu ovšem přináší i nové otázky.

Významným společenským tématem poslední doby jsou životní podmínky člověkem chovaných zvířat (tzv. welfare). S životní úrovní občanů roste i jejich zájem o to, jak žijí zvířata, jejichž osudy vzal člověk do svých rukou. Najít přiměřenou rovnováhu mezi etickým a ekonomickým úhlem pohledu, emocemi a racionalitou, sledovanými cíli a proveditelností v praxi je úkol nesmírně obtížný. Plánované revizi příslušné unijní legislativy proto musí předcházet nejen vědecké analýzy dosavadního stavu poznání, ale také diskuse souvislostí a možných i nezamýšlených důsledků různých přístupů k zajišťování lepší pohody zvířat.

Kvalita a bezpečnost potravin produkovaných v EU je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni. Vděčíme za to mj. harmonizovaným pravidlům v oblasti hygieny potravin. Nicméně technologický pokrok se nevyhýbá ani této oblasti. Proto je nezbytné po určité době zhodnotit, jaké jsou aktuální potřeby regulované oblasti a zda platná pravidla stále plní zamýšlené cíle.

Žijeme v globalizovaném světě s rozsáhlou obchodní výměnou. Vedle mnoha výhod i nevýhod tento stav neodmyslitelně přináší i výzvy v oblasti sanitární. Správné nastavení systému, aby veterinární pravidla zajistila odpovídající bezpečnost členských států EU ve vztahu ke zdraví zvířat a nezávadnosti produktů živočišného původu, současně zbytečně neomezovala obchodní výměnu se třetími zeměmi a při tom všem zajistila srovnatelné podmínky pro produkci v EU oproti té zahraniční, je velmi náročný úkol. Řeší se průběžně na mnoha nadnárodních fórech stejně jako v rámci dvoustranných jednání představitelů EU s jednotlivými 3. zeměmi. Opomíjet nelze ani fungování sanitárních pravidel za mimořádných situací, jakou je válka na Ukrajině.

Viděno optikou Evropské unie jako celku i České republiky, coby předsednické země, je veterinární oblast stabilizovaná, s nastavenými harmonizovanými pravidly. Na druhou stranu není pochyb o tom, že z hlediska fungování společnosti jde o oblast velmi důležitou. Naším úkolem proto bylo zejména přispět k tomu, aby situace zůstala stabilní i nadále. Aby si EU i nadále zachovávala vysokou úroveň ochrany zdraví a pohody zvířat i zajišťování dostupných a bezpečných potravin a dalších produktů živočišného původu za efektivní spolupráce s mezinárodním společenstvím a obchodními partnery.

Jaké byly naše cíle a priority?

SVS se v pozici CZ PRES věnovala zejména následujícím tématům.

Zobrazit více ˅

Diskuse na téma dvě dekády působnosti nařízení 853/2004 (a souvisejících hygienických předpisů)

od přijetí hygienického balíčku, jehož součástí bylo nařízení 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, uplyne záhy 20 let. Během této doby sice došlo k určitým úpravám jeho příloh, ale také se intenzivně vyvíjely potřeby a možnosti provozní praxe. Naším cílem bylo iniciovat diskusi za účelem ověření pohledu členských států na aktuálnost a flexibilitu aktuálního znění;
téma bylo představeno hned na úvodním jednání vedoucích veterinárních služeb 13.7.2022 v Bruselu a od počátku se setkalo s velkou podporou ze strany členských států (ČS). V následném dotazníkovém šetření své postoje sdílelo 26 z 27 ČS;
ČS se shodly, že základní forma nařízení (jednotlivé články a definice v příloze I) jsou z obecného pohledu stále aktuální;
existuje však velká potřeba některých nových definic (ČS předložily přes 50 nových návrhů) a nových oblastí působnosti nařízení;
je silně podporován přesun definic doplněných do nařízení postupně v rámci přílohy III (Zvláštní požadavky) do přílohy I (Definice), v zájmu vyšší přehlednosti a srozumitelnosti předpisu pro jeho uživatele;
CZ PRES vypracovalo strukturovaný přehled návrhů členských států na úpravy nařízení, který bude Evropskou komisí (EK) využit jako podklad pro další modernizaci nařízení 853/2004;
první podněty Evropská komise již zařadila zasedání expertní skupiny pro hygienu potravin a kontrolu potravin živočišného původu dne 14.12.2022;
zprávu českého předsednictví je možno nalézt zde.

Sběr údajů o používání antimikrobik ve veterinární medicíně

nařízení (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích mj. ukládá zavést v EU systém pro sběr dat o prodejích a používání antimikrobik ve veterinární medicíně;
SVS iniciovala diskusi o této komplikované, avšak důležité problematice s cílem napomoci zavádění legislativních opatření do praxe;
téma bylo představeno již na úvodním jednání PS vedoucích veterinárních služeb (CVO). Evropská komise na žádost PRES informovala o aktuálním stavu legislativního rámce, který sběr a odevzdávání dat upravuje. Poté následovalo sdílení zkušeností ČS se zaváděním systému sběru dat. Delegáti států TRIO PRES (FR, CZ, SE) prezentovali národní zkušenosti a přístupy k řešení tohoto úkolu. Na dalším jednání PS byl diskutován především význam tzv. denominátoru (referenční populace zvířat) pro konečnou interpretaci údajů o prodeji a používání antimikrobik;
o aktuálnosti problematiky svědčila nejen opakovaná intenzivní diskuse ČS, ale také jejich velmi aktivní spolupráce v dotazníkovém šetření – odpovědi zaslalo 26 z 27 ČS, přičemž ve velké míře byly rozpracovány i doplňující dobrovolné otázky. Bohatá byla i diskuse po představení výstupů ze zpracovaných odpovědí;
z dotazníkového šetření, expertních vystoupení a proběhlých diskusí jednoznačně vyplynulo, že ačkoli od 1.1.2023 mají ČS za povinnost sbírat data, stále přetrvává řada nejasností zejména v oblasti tzv. denominátoru (přesnost, spolehlivost a dostupnost dat, standardizace hmotnosti zvířat, „plné pokrytí“ vs. odhady), ale i v případě dat o prodejích a užívání antimikrobik (např. přeshraniční praxe, přiměřenost sledování určitých druhů a kategorií);
ČS se shodují v potřebě vyjasnění některých obecných pojmů ze strany EK, vyřešení okolností zveřejnění prvních ročních zpráv s ohledem na spolehlivost výsledků a potenciální dopady na ČS či na sektory dle druhů a kategorií zvířat, jakož i v potřebě dalšího sledování problematiky na úrovni PS CVO, komunikace Evropské lékové agentury (EMA) a EK se všemi ČS a s ohledem na multioborový charakter problematiky nebo v potřebě zohledňovat širší aspekty sběru a využívání dat (kvalita a spolehlivost dat vs. pracovní náročnost a potřebnost, nejen monitoring spotřeby antimikrobik, ale také sledování vztahu k welfare nebo dostupnosti léčiv, využití ve veterinární praxi…);
současně byl naznačen prostor pro další sdílení zkušeností a inspirací mezi ČS;
CZ PRES do závěrů zprávy (zde) začlenilo žádost o opakované informování PS CVO ze strany EMA a EK.

Nákazy a zdraví zvířat

cílem SVS bylo dále rozvíjet diskusi členských států o principiálních přístupech k prevenci a tlumení vybraných závažných nákaz hospodářských zvířat, jako jsou např. africký mor prasat nebo ptačí chřipka se záměrem minimalizovat jejich dopady;

Africký mor prasat (AMP)

problematice afrického moru prasat byla věnována podstatná část zářijového neformálního jednání PS CVO v Praze. Seminář tak navázal na konferenci na ministerské úrovni uspořádané Evropskou komisí pod záštitou CZ PRES o den dříve v Bruselu. Zatímco se konference ministrů dotkla nejaktuálnějších výzev souvisejících s problematikou AMP (možnosti vakcinace, opatření v populacích divokých prasat, informovanost veřejnosti), seminář PS CVO ukázal jasnou vůli zúčastněných aktérů k jejich řešení;
cílem semináře bylo sdílení zkušeností, doporučení a klíčových opatření k tlumení AMP ze strany ČS, které mají zkušenosti s výskytem a zdoláváním této nákazy na svém území. Na jednání vystoupily CZ, BE, LT, PL, HU, SK, DE, IT. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) informoval o novinkách v metodologii a strategii zdolávání této nákazy a biologické bezpečnosti venkovních chovů. EK shrnula hlavní iniciativy v této oblasti. CZ PRES následně připravilo soubor praktických zkušeností, který bude na úrovni EU využit při aktualizaci unijních doporučení k AMP ze strany EK (zde).

Ptačí chřipka (aviární influenza, AI)

v řešení problematiky ptačí chřipky jsme navázali na práci předcházejícího francouzského předsednictví, které připravilo Závěry Rady o strategickém přístupu k rozvoji očkování jako doplňkového nástroje pro prevenci a tlumení vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) a souvisejícího plánu dalšího postupu („roadmap“), který má napomoci implementaci vakcinační strategie do praxe;
v rámci PS CVO proběhla koordinace společného stanoviska EU k HPAI na zasedání Regionální komise Světové organizace pro zdraví zvířat v Katánii a český delegát následně na této konferenci představil výše zmíněné Závěry Rady;
na dalším jednání PS CVO jsme iniciovali sdílení zkušeností s použitím vakcinace proti HPAI v chovech drůbeže. SVS informovala o záchraně chovu genové rezervy české husy, FR prezentovala přehled klinických studií na svém území. O své praktické zkušenosti se rozdělilo i NL, IT a HU. EK informovala o aktuální fázi přípravy souvisejícího delegovaného aktu (předpoklad vydání leden 2023), stanovisek EFSA k typům vakcín a vakcinační strategii (předpoklad vydání 31.6.2023) a informací k dozoru a opatřením ke zmírnění rizik po očkování (předpoklad vydání 31.3.2024);
na další jednání CVO jsme zařadili téma komunikační strategie vůči třetím zemím, neboť případné zavedení vakcinace proti HPAI by mohlo mít bez dostatečného předjednání zcela zásadní dopady na obchod;
v závěru PRES jsme pak ve spolupráci s dalšími ČS a EK provedli aktualizaci zmiňované roadmap k realizaci Závěrů Rady.

V souvislosti s problematikou nákaz zvířat jsme věnovali pozornost také otázkám biologické bezpečnosti chovů. Dne 9.11.2022 proběhl v belgickém Torhoutu seminář organizovaný ve spolupráci CZ PRES a Evropské federace pro zdraví zvířat a hygienickou bezpečnost (FESASS). Byl zaměřen na rizika, která pro chovy představují volně žijící zvířata.

Kofinancování veterinárních programů a mimořádných opatření

původně neplánovaným, ale o to významnějším tématem se stala otázka financování protinákazových opatření, resp. příspěvku EU na výdaje vynakládané členskými státy;
důsledný boj s nebezpečnými nákazami zvířat je v zájmu celého společenství. Proto harmonizaci legislativy v této oblasti provází i vysoká míra solidarity, pokud jde o výdaje v této oblasti;
nepříznivá nákazová situace v posledních dvou letech enormně zvýšila nákladnost uskutečňovaných opatření, výrazně nad limity příslušných rozpočtových kapitol programu jednotného trhu. Situaci neusnadnily ani mimořádné výdaje unijního rozpočtu v souvislosti s onemocněním covid-19 či válečným konfliktem na Ukrajině;
EK, odpovědná za hospodaření s rozpočtem EU, předložila ČS návrh opatření v podobě výrazné redukce příspěvku EU na veterinární i fytosanitární programy a mimořádná opatření, vztahující se i na výdaje již členskými státy vyplacené v letech 2020–2022;
CZ PRES proto opakovaně vedlo strategickou diskusi ČS a EK na úrovni PS vedoucích veterinárních služeb i Rady ministrů zemědělství a rybářství s cílem nalézt kompromisní řešení;
po proběhlých jednáních bylo ze strany EK ustoupeno od původního záměru uplatňovat snížené kofinancování i na období již uplynulé, nicméně výrazně redukovaná míra kofinancování těchto programů je nyní navržena pro celý zbytek víceletého rozpočtového období, tedy až do roku 2027;
bude proto nutné určit priority veterinárních programů a přizpůsobit rozsah výdajů dostupným zdrojům financování, aby byla zajištěna jejich udržitelnost do budoucna;
intensivní diskuse tak bude pokračovat i za švédského předsednictví.

Sanitární problematika vztahů se třetími zeměmi

problematikou se v Radě EU zabývá Postupimská pracovní skupina, která ve spolupráci s Evropskou komisí a Generálním sekretariátem Rady (GSR) spolu s předsednictvím řeší aktuální veterinární otázky ve vzájemné obchodní výměně mezi EU a třetími zeměmi (TZ);
během CZ PRES proběhla bilaterální jednání mezi EU a třetími zeměmi v rámci sanitárních a fytosanitárních (SPS) výborů a SPS technických skupin podle plánu. U některých TZ bylo dosaženo pokroku, např. s Jižní Koreou byl úspěšně dokončen projekt uznání EU regionalizace pro AMP a HPAI, podařilo navázat bližší spolupráci s indickým úřadem FSSAI nebo dále rozvinout komunikaci s partnerskými úřady v Číně;
byla otevřena otázka potenciální vakcinace proti ptačí chřipce v EU a jejích dopadů na obchod s třetími zeměmi. EK byla vyzvána, aby tento bod zahrnula do budoucích jednání se TZ. Tato problematika byla následně přenesena i na úroveň PS CVO.

Dobré životní podmínky zvířat

v souladu s dokumentem Strategie od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork) je připravována revize stávající legislativy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat (AW);
cílem přezkumu je uvedení právních předpisů do souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, rozšíření jejich působnosti, usnadnění jejich prosazování a v konečném důsledku zajištění vyšší úrovně dobrých životních podmínek zvířat;
během CZ PRES byly zveřejněny dlouho očekávané podklady pro plánovanou revizi, které byly následně intensivně diskutovány na PS CVO. Konkrétně, EFSA publikovala odborné zprávy k ochraně prasat v chovech a k ochraně zvířat během transportu a EK zveřejnila dokument o ¨stavu legislativy k AW (tzv. „Fitness check“);
z pracovního dokumentu EK vyplývá, že současná legislativa zlepšila životní podmínky mnoha zvířat ve srovnání s obdobím před jejich přijetím, nicméně stále umožňuje některé postupy, které nejsou pro zvířata vhodné a které nejsou v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. Revize legislativy je proto potřebná;
k této problematice byla vedena politická diskuze na úrovni Rady ministrů, zabývala se jí podrobně i PS vedoucích veterinárních služeb (CVO);
v diskusi CVOs rezonoval souhlas s nutností zajistit odpovídající úroveň welfare na legislativní úrovni. Z pohledu ředitelů veterinárních úřadů v jednotlivých ČS by při tvorbě legislativního návrhu měly být zohledňovány nejen vědecké informace, ale i zkušenosti z praxe, brány v úvahu i další faktory (biologická bezpečnost chovů, bezpečnost potravin), zajištěna udržitelnost produkce potravin a konkurenceschopnost, srovnatelné podmínky pro obchodování se třetími zeměmi (reciprocita) a maximální flexibilita legislativy s ohledem na specifitu jednotlivých ČS (typy zemědělských systémů, velikost farem, geografické podmínky…), je třeba stanovit dostatečné přechodné období, řešit ekonomické aspekty;

v 1. poletí 2023 se očekává zveřejnění zbývajících studií EFSA a zejména pak dlouho očekávané dopadové studie. Koncem roku pak mají být představeny návrhy nových právních předpisů k animal welfare.

Předsednictví skončilo – co dál?

S Novým rokem přešlo předsednictví v Radě EU na Švédsko a my můžeme bilancovat. Podařilo se splnit veškeré cíle, které jsme ve veterinární oblasti plánovali. Agendy iniciované českým předsednictvím, tedy zejména diskuse vedoucích veterinárních služeb k nařízení 853/2004 a ke sběru údajů o používání antimikrobik ve veterinární medicíně byly uzavřeny…

Zobrazit více ˅

Co naopak předáváme SE PRES k dalšímu projednávání, je problematika nových přístupů k řešení aviární influenzy a strategická diskuse o prioritách boje s nebezpečnými nákazami zvířat a jeho financování ze společného rozpočtu. V případě aviární influenzy bude třeba pokračovat v naplňování závěrů Rady týkajících se vakcinační strategie proti vysoce patogenní aviární influenze (HPAI) přijatých za FR PRES v květnu 2022. Švédští kolegové již avizovali, že se během SE PRES, stejně jako CZ PRES, hodlají věnovat této problematice, konkrétně se pak budou zaměřovat zejména na otázky biologické bezpečnosti chovů. Pokud jde o otázky spojené s financováním opatření proti nebezpečným nákazám, je v současné době přijato kompromisní řešení pro nejbližší období, které však nelze považovat za dlouhodobě udržitelné. Má-li dojít ke změně přístupu již v roce 2024, bude třeba velmi intensivních jednání, aby o nových pravidlech bylo jasno cca do konce března 2023.

SE PRES předáváme rozjednané společné pozice pro výroční zasedání WOAH v květnu v Paříži. Zde jsme na regionálním zasedání WOAH na Sicílii prezentovali 2 témata EU a to vakcinace proti HPAI a dlouhodobá přeprava zvířat. Přijaté výstupy budou během SE PRES prezentovány v Paříži. Rovněž byly diskutovány pravidla pro hlášení nových (emergency) nebezpečných nákaz a systém jejich hodnocení. Zde CZ PRES ve spolupráci s EK odeslalo generální ředitelce WOAH Monique Elloa společný dopis a tato tématika bude dále diskutována. Rovněž byla za našeho předsednictví otevřena diskuze ke změně standardů WOAH (akvatický, terestriální, diagnostický) a SE PRES bude pokračovat v přípravě koordinované pozice pro jednání v Paříži.

Ze světa nicméně nezmizí ani další témata řešená během CZ PRES – dále budou pokračovat přípravné práce na revizi legislativy k welfare zvířat, stále budou aktuální otázky sanitárních opatření ve vztahu ke třetím zemím a bohužel se nevytratí ani africký mor prasat. Je nepochybné, že těmto i dalším veterinárním tématům bude ze strany členských států i Evropské komise věnována pozornost i nadále. Státní veterinární správa je připravena se prostřednictvím svých expertů na řešení těchto úkolů aktivně podílet.