Snad lze letos říci, že již pětiletá osvětová „kampaň“ Státní veterinární správy ČR přináší ovoce ve způsobu zacházení s vánočními kapry. Právě díky médiím, a nelze nepřipomenout ani aktivity organizací zabývajících se ochranou zvířat, si veřejnost mnohem více uvědomuje, že kapr není hračka ale, že je to „jídlo“.
Jistě, vánoční kapr patří v našich končinách k vánočnímu koloritu. To však neznamená, že je vhodné si s ním před tím, než je usmrcen a sněden, hrát. Anebo si s ním pohrát doma ve vaně a pak jej alibisticky, připusťme s dobrým úmyslem, vypustit na svobodu.
Takže i letos lze zopakovat, že kapr je v podzimu vyloven, sádkován, kde se zbaví bahenního pachu, ale i zásobního tuku, takže o Vánocích je akorát připraven na to, aby byl humánně usmrcen a stal se pokrmem. Kdyby byl v takovéto kondici vypuštěn do řeky či do rybníka, opravdu by téměř každý uhynul. Mohli se o tom přesvědčit ti prodejci, kteří před dvěma lety neprodané kapry vypustili zpět do rybníka. Po roztátí ledu všichni kapři pluli na hladině břichem vzhůru.
A usmrcení je nejlépe nechat na odbornících a ne působit rybě stresy cestou domů a pak další na kuchyňské lince. Pro úplnost informace uvádím, že usmrcení musí předcházet omráčení tupým předmětem na temeno, tj. kousek nad očima a následovat musí okamžité vykrvení přetnutím žáber, popřípadě přetnutím míchy a cév těsně za hlavou.
Že se nesmí kapr za živa odšupinovávat, vytlačovat jikry anebo mlíčí, či ohrožovat oči a brát za skřele, to by snad již mělo být zbytečné uvádět.
Nakládání s rybami a způsob prodeje kontrolují v ulicích pracovníci státního veterinárního dozoru. Lze ale říci, že v posledním roce nezaznamenali velkých pochybení.
Post
