Loňský rok byl pro státní veterinární dozor v České republice jedním z nejnáročnějších v historii. Již druhým rokem po sobě jeho výkon, podobně jako chod celé společnosti, výrazně komplikovala epidemie nákazy COVID-19. V důsledku toho meziročně klesl počet kontrol v některých oblastech, přesto se podařilo i v těchto složitých podmínkách zajistit všechny nezbytné úkoly. Veterinární inspektory s výjimkou krátké přestávky v průběhu léta výrazně zaměstnával rekordní počet ohnisek ptačí chřipky. V důsledku BREXITU výrazně narostlo množství zásilek veterinárního zboží odbavených pro vývoz do třetích zemí.
V průběhu celého roku se postupně dostalo do izolace zhruba 240 zaměstnanců Státní veterinární správy (SVS), meziročně dvojnásobný počet, který odpovídá takřka jedné pětině všech zaměstnanců SVS. Dalších více než sto pracovníků bylo po nějakou dobu v průběhu roku v karanténě po kontaktu s nakaženou osobou. Aby snížila riziko šíření nákazy mezi zaměstnanci, přizpůsobila SVS v maximální možné míře pracovní podmínky zaměstnanců koronavirové pandemii a umožnila jim vykonávat práci z domova. Vzhledem k náplní své práce, která spočívá ve vykonávání dozorové činnosti v provozech, chovech či na jatkách, však 54 procent zaměstnanců této možnosti využívat nemohlo.
Oproti předcházejícímu roku došlo v ČR v roce 2021 k výraznému nárůstu počtu případů vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) a to jak v chovech drůbeže, tak u volně žijících ptáků a ptáků v zajetí. Celkem bylo potvrzeno rekordních 48 ohnisek HPAI (47 v chovech drůbeže a 1 ohnisko u ptáků držených v zajetí) subtypů H5N8 a také H5N1u něhož existuje riziko přenosu na člověka. Utraceno v ohniscích muselo být více než 330 000 kusů drůbeže a dalších ptáků. „V případě, že by k rychlé likvidaci ohnisek a přijetí mimořádných veterinárních opatření v uzavřených pásmech okolo nich nedošlo, byly by ekonomické škody mnohem větší,“ řekl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Pozitivní je fakt, že se České republice loni podařilo udržet všechny ostatní v minulosti získané příznivé nákazové statusy. Vzhledem k nepříznivé nákazové situaci zejména v Polsku a Německu a s tím spojeným rostoucím rizikem zavlečení afrického moru prasat (AMP) do ČR, byla v listopadu 2020 v části Ústeckého a Libereckého kraje vymezena oblast s intenzivním odlovem prasat divokých. Tato oblast se v závěru listopadu 2021 rozšířila podél celé hranice s Polskem na území dalších čtyř krajů. V období 16. 11. 2020 – 31. 12. 2021 bylo v celé oblasti s intenzivním odlovem uloveno a vyšetřeno více než 8000 prasat, všechna vyšetření byla AMP negativní. V rámci celoplošného monitoringu bylo vyšetřeno v celé ČR více než 2200 uhynulých prasat divokých a také 3500 domácích prasat. Opět ve všech případech s negativním výsledkem.
Zásadní a dlouhodobou úlohou SVS je zajištění stálého dozoru na jatkách a tím zdravotní nezávadnosti masa a dalších živočišných produktů na domácím trhu. I v době nouzového stavu provádělo veterinární dozor na jatkách a zvěřinových závodech v celé ČR více než 400 veterinárních lékařů a veterinárních techniků. Ve srovnání s rokem 2020 byly i díky tomu celkové porážky na českých jatkách na srovnatelné úrovni. Například u kuřat dokonce rostly.
Počet kontrol v oblasti potravin živočišného původu v loňském roce meziročně navzdory všem komplikacím klesl jen velmi mírně (zhruba o 4 procenta). Veterinární inspektoři provedli v této oblasti zhruba 39 500 kontrol. V období před pandemií byl počet těchto kontrol zhruba o pětinu vyšší.
„Prvořadým úkolem Státní veterinární správy je v oblasti bezpečnosti potravin zajistit veterinární prohlídku zvířat a masa na jatkách. V důsledku izolací, karantén a dalších omezení bylo nezbytné redistribuovat veterinární inspektory z jiných činností na jatka,“ uvedl ředitel odboru veterinární hygieny a veřejného zdraví SVS Jan Váňa.
Spektrum závad v oblasti hygieny potravin bylo v loňském roce velmi podobně jako v letech předchozích. Nejčastěji byly zjišťovány přestupky ve správné výrobní a hygienické praxi (26 %), označování výrobků (17 %), manipulaci s produkty (10 %), vedení dokumentace (10 %), čištění a sanitaci (10 %) a sledovatelnosti (10 %).
Veterinární inspektoři každý rok uskuteční tisíce kontrol zaměřených na dodržování podmínek welfare u hospodářských i zájmových zvířat. V roce 2021 provedli v této oblasti více než 6500 kontrol, meziročně o tři procenta méně. Pozitivní informací je skutečnost, že procento zjištěných závad v chovech hospodářských zvířat mírně meziročně kleslo z 21 procent na 19 procent, u zájmových zvířat zůstalo na předloňské úrovni 30 procent. Nejčastějšími nedostatky byly zejména nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezabezpečení zvířete proti úniku, opuštění zvířete či nevhodné způsoby uvazování. SVS dále na základě zjištění z kontrol postoupila obcím s rozšířenou působností celkem 476 podnětů vyplývajících z porušení předpisů v oblasti ochrany zvířat. V pěti nejzávažnějších případech předala Policii ČR podnět pro podezření ze spáchání trestného činu.
Neméně důležitá je úloha veterinárního dozoru při odbavování zásilek živých zvířat a živočišných produktů při vývozu. Za loňský rok veterinární inspektoři vydali a potvrdili po provedené veterinární kontrole více než 13 400 zásilek živých zvířat a živočišných produktů do třetích zemí, což je meziroční navýšení více než o pětinu. Tento nárůst souvisel zejména s novou povinností vydávat vývozní osvědčení na živá zvířata a zárodečné produkty vyvážené do Velké Británie, která opustila Evropskou unii. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery. V loňském roce nově vyjednali či aktualizovali 25 vývozních osvědčení pro vývoz do třetích zemí.
Pohraniční veterinární stanice na pražském Letišti Václava Havla v loňském roce odbavila 779 zásilek veterinárního zboží, což bylo o více než desetinu vyšší množství než v roce 2020 a je to srovnatelný počet s „předcovidovými“ lety. Na rozdíl od přepravy osob, která oproti období před epidemií klesla několikanásobně, přepravu zvířat a živočišných produktů pandemie výrazněji nezasáhla Zamítnutých a nevpuštěných do země bylo 67 zásilek, což představuje významný nárůst proti roku 2020. Mezi komodity nejčastěji dovážené ze třetích zemí patřily v loňském roce chlazené ryby a doplňky stravy, akvarijní ryby, zájmová zvířata a zvířata určená pro zoologické zahrady a také genetický materiál a výzkumné a diagnostické vzorky.
„Kromě dlouhodobých priorit mezi něž patří zachování příznivých nákazových statusů, zajištění dozoru nad nezávadností potravin a dozor nad dobrými životními podmínkami zvířat vidím jako klíčové úkoly v SVS v letošním roce maximální snahu o zabránění opětovného zavlečení AMP do ČR a také zabezpečení úkolů vyplývajících pro ČR z předsednictví Rady EU v druhém pololetí“, uzavřel Semerád.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Prezentace - Výsledky dozorové činnosti Státní veterinární správy v roce 2021
(1,2 MB) 
Post
