Proč je náš státní veterinární dozor dobrý?

Státní veterinární správa ČR akceptuje to, že Generální ředitelství zdraví a ochrany spotřebitele Evropské komise vydalo připomínku základních povinností výrobců a zpracovatelů potravin a krmiv v souvislosti s možnými riziky, která by mohla zdravotní nezávadnost potravin a krmiv ohrozit.

V tomto Sedmeru základních povinností je totiž to, co je předmětem státního veterinárního dozoru nad výrobou potravin a surovin živočišného původu a krmiv a nad jejich uváděním do oběhu. A právě tento tradicí ověřený systém v naší republice všechny inspekce z EU ještě před přijetím naší republiky do Unie vždy ocenily. Samozřejmě, že je stále, co zlepšovat, ale co je důležité je to, že systém existuje, tudíž je co zlepšovat, aniž by bylo nutné budovat nové struktury.

Pro představu lze oněch sedm základních kritérií – povinností – zmínit.
Bezpečnost – výrobci a zpracovatelé nesmějí na trh uvést zdraví škodlivé potraviny nebo krmiva.
Odpovědnost – výrobci, přepravci, prodejci i ti, kdo skladují potraviny a krmiva odpovídají za jejich zdravotní nezávadnost.
Sledovatelnost – ve všech okamžicích musejí „účastníci“ potravinového a krmivového řetězce být schopni určit původce i příjemce zboží.
Transparentnost – všichni výrobci, přepravci, prodejci i ti, kdo skladují potraviny a krmiva jsou povinni okamžitě uvědomit příslušné orgány o případných rizicích či podezření, že potraviny či krmiva mohou ohrozit zdraví.
Umět řešit mimořádné situace – výrobci, zpracovatelé či prodejci musejí v případě ohrožení zdraví neprodleně stáhnout potraviny nebo krmiva z oběhu.
Prevence – všichni „účastníci“ potravinového a krmivového řetězce musejí průběžně přezkoumávat nedostatky ve svých postupech a pravidelně je ověřovat.
Spolupráce – všechny hospodářské subjekty podílející se na výrobě, zpracovávání a prodeji potravin a krmiv, musejí spolupracovat s příslušnými dozorovými orgány s cílem snižovat zdravotní rizika.

Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, se podařilo Evropské komisi, respektive Generálnímu ředitelství zdraví a ochrany spotřebitele, výstižně shrnout požadavky na bezpečnost potravin. Při této příležitosti je vhodné zmínit, že úroveň našeho státního veterinárního dozoru je hodnocena tak, jak je, tj. dobře, protože uvedená kritéria pro jeho činnost jsou nám již léta vlastní.