„Protitýrací“ zákon lze zneužít k týrání lidí?

Prakticky každá právní norma může posloužit zlomyslníkovi jako záminka k tomu, aby někomu uškodil. Obrana však přece jen existuje.

Prvního března letošního roku byla po dlouhých a obtížných jednáních schválena novela zákona na ochranu zvířat proti týrání a jejím hlavním smyslem je, aby se předcházelo utrpení zvířat jak hospodářských, tak v zájmových chovech a také, aby bylo možné ty, kdo ustanovení zákona poruší, účinně postihnout.

Zde se pak podle některých zkušeností otevírá možnost pro řešení sousedských sporů – na neoblíbeného souseda „poslat“ veterinární inspektory s vyslovením podezření, že dotyčný týrá svá zvířata. Takovéto případy se již udály. Zjistí-li se při opakovaném šetření, že týrání nebylo prokázáno, může se „prošetřovaný“ majitel či chovatel zvířat bránit. Zejména na základě přestupkového zákona č. 200/1990 Sb., který říká, že přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, a v tomto případě – nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi – a dále pak nebo jiným hrubým jednáním. Dokonce je možné se odvolat i na trestní zákon (č. 140/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů), § 206, kde se praví, že kdo sdělí o jiném nepravdivý údaj, který může ohrozit vážnost u občanů či poškodit jej v zaměstnání, narušit rodinné vztahy nebo způsobit jinou újmu, může být potrestán až jednoletým vězením. Je možné dále i využít občanského zákoníku a jeho ustanovení na ochranu osobnosti.

Jak by se někdo mohl v této souvislosti domnívat, že posléze bezdůvodné šetření orgány veterinárního dozoru lze dát někomu k úhradě, tak to opravdu nejde. Protože laik nedovede odborně posoudit, zda k týrání dochází anebo ne. A za těžko prokazatelný úmysl nelze po nikom chtít náhradu. Nicméně prokázaná pomluva (přestupkový zákon, popřípadě trestní zákon), či újma způsobená v souvislosti s narušením integrity osobnosti (občanský zákoník) je důvodem pro právní řešení.

Lze říci, že při tvorbě novely zákona na ochranu zvířat proti týrání (č. 77/2004 Sb.) nezazněla ze strany Státní veterinární správy ČR námitka týkající se údajné možnosti zneužívání zákona jako nástroje pomsty vůči sousedům. Konečně, ani nelze vytvořit takový právní nástroj, který by postihoval jednání, kdy si občan myslí, že soused týrá zvíře a pak se ukáže, že to není pravda.

Současná platná právní ustanovení týkající se ochrany zvířat jsou dostatečná. A sousedské vztahy dostatečně řeší zákon o přestupcích, trestní zákon i občanský zákoník.