Od minulého týdne běží na Liberecku odstřel divočáků policejními střelci kvůli africkému moru prasat (AMP). Jelikož v některých médiích zazněla v uplynulých dnech kritika celé akce ze strany některých myslivců, Státní veterinární správa (SVS) považuje za důležité uvést argumenty pro její realizaci. Ani jedno z prasat divokých, které v minulém týdnu ulovili v honitbě Rádlo policejní střelci nebylo nakaženo africkým morem prasat. Výsledky všech vyšetření provedené ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) Praha skončila zatím negativním výsledkem.
Na úvod je třeba připomenout, že na intenzivní spolupráci ministerstev zemědělství, vnitra a dopravy ve věci boje proti AMP se usnesla vláda koncem srpna letošního roku. Právě snížení populace divokých prasat je jedním z důležitých instrumentů proti šíření nákazy. Připomínáme také, že obdobné aktivní zapojení policejních střelců výrazně napomohlo eradikaci afrického moru prasat na Zlínsku v roce 2017. ČR se tehdy stala první státem, kterému se nákazy na svém území podařilo zcela zbavit a zabránit tak velkým ekonomickým ztrátám.
AMP se v Libereckém kraji posouvá z oblasti s výskytem nákazy směrem na jih, kde se vyskytují větší komerční chovy domácích prasat, které je nutné před zavlečením nákazy ochránit. V lokalitě, kde probíhá aktuálně odstřel PČR (honitby Rádlo a Vratislavice), došlo v posledních letech k výraznému nárůstu počtu divočáků. Směrem na jih od oblasti, kde se nákaza vyskytuje, navíc chybí přirozené i umělé bariéry (ploty, řeky, větší silnice), které by možnému šíření nákazy divokými prasaty zabránily.
Přestože jsou v různých podobách od r. 2017 nastaveny finanční pobídky jak ze strany SVS (zástřelné, nálezné), tak ze strany Ministerstva zemědělství (příspěvek na snižování početních stavů prasat divokých, příspěvek na chladící zařízení na ulovenou zvěř), myslivci v oblasti neloví tolik, aby se dařilo populaci černé zvěře redukovat. Loví zejména selata a lončáky, naopak minimálně loví reprodukce schopné kusy (především bachyně), jejichž odlov je pro redukci populace divočáků klíčový. Ze statistik vyplývá, že myslivci v honitbě Rádlo ulovili od začátku roku devět bachyň. Policejní střelci zde odstřelili během tří nočních směn v minulém týdnu čtyři bachyně.
Myslivci mohou i nadále v obou honitbách, kde nyní působí PČR, lovit. Není možné tam lovit pouze ve dnech, kdy loví policejní střelci (vždy interval pondělí – čtvrtek), po zbytek období mohou myslivecká sdružení v odstřelu normálně pokračovat.
Kromě zástřelného a nálezného, na kterém bylo lovcům v uzavřených oblastech I. a II. letos zatím vyplaceno dohromady více než čtyři miliony korun, mají nárok také na další podpory a kompenzace (např. náhrady za vybudování svozného místa, náhrady za likvidaci uhynulých nebo ulovených kusů v asanačním podniku, náhrady za dezinfekci nebo pořízení osobních ochranných pracovních prostředků).
Uživatelé honiteb si mohou nárokovat ušlý příjem za dobu, kdy se věnují odklízení divočáků po odlovu policisty. Stejně tak si mohou finančně kompenzovat v náhradách od ministerstva zemědělství pronájem techniky nebo personální posílení na odklízení divočáků. Finančně jim jsou kompenzovány také platby za nájem honiteb po dobu odlovu policejními střelci a mají nárok také na kompenzace za období, kdy byl v některých honitbách zcela zakázán na základě mimořádných veterinárních opatření lov.
Uživatelé honiteb mohou též využít dotací od MZe i Libereckého kraje na nákup chladících zařízení k uchovávání ulovené zvěřiny, či na nákup odchytových zařízení na divoká prasata. Asanační podniky uplatňují v případě likvidace ulovených divočáků vůči uživatelům honiteb delší splatnost za své služby než u běžných klientů.
„Je ve společném zájmu všech zúčastněných spolupracovat a přispěním ke snížení populace černé zvěře v oblasti přispět k boji proti nebezpečné nákaze, ale i dalším škodám, které přemnožená černá zvěř způsobuje na veřejném i soukromém majetku,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS