CS / EN
03.08.2007

Ptačí chřipka… klid?

Nezjistí-li se v okolí zlikvidovaných ohnisek na Orlickoústecku nic, mohla by zde skončit mimořádná veterinární opatření do konce srpna. Vše se vrátí no normálních kolejí. Ale ne tak zcela.

Zažitá nepříjemná zkušenost budiž varováním zejména pro velkochovatele. Je třeba si uvědomit, že původce nákazy, virus ptačí chřipky, se v prostředí vyskytuje, svědčí o tom i hlášení z Německa, či Francie. Proto je na místě opravdu dodržovat zásady dokonalé prevence a hygieny. Pro chovatele a jejich zaměstnance to znamená bezpodmínečně používat tzv. hygienických smyček. Tj. převlékat se a mýt před vstupem do chovných zařízení. Nemluvě o zákazu vstupu nepovolaným osobám.

Považujeme za vhodné zmínit několik fakt, která jsou uvedena na webových stránkách Státní veterinární správy a také několik zásad, které by měli chovatelé dodržovat:

Ptačí chřipka drůbeže je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolaná virem influenzy A. Vakcinace proti nákaze se preventivně neprovádí. Postižené hejno drůbeže se likviduje.
Proto Státní veterinární správa doporučuje chovatelům drůbeže přijmout taková opatření, která by minimalizovala nebezpečí přenosu nákazy:
• dodržovat zákaz vstupu nepovolaným osobám do hal a chovů drůbeže,
• dodržovat zoohygienické zásady v chovu,
• jednorázově naskladňovat a vyskladňovat turnusy,
• aktivovat dezinfekční rohože před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu,
• zasíťovat okna, větrací otvory a tím zamezit vstup volně žijícímu ptactvu do hal,
• u chovů, kde je výběh, zamezit hlavně v podzimním období styku drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky a to omezit výběh nebo vystavět zastřešené venkovních voliéry, minimálně však zabránit kontaktu volně žijících ptáků s krmením a napájecí vodou domácích ptáků,
• organizovat chov v uzavřených prostorách – halách a zamezit styku s volně žijícím ptactvem,
• vést řádnou evidenci o chovu drůbeže, úhynech, přesunech a veterinárních zákrocích, jak vyplývá z legislativy,
• hlásit místně příslušné krajské veterinární správě zvýšené a hromadné úhyny drůbeže, popřípadně i ptactva,
• při chovu v halách v době, kdy nebude mít drůbež přístup do výběhu, je třeba pamatovat na zajištění dostatečného podestýlání, zajištění dostatečného krmného prostoru (krmítek) a napáječek. Rovněž je třeba dodržovat doporučené množství kusů drůbeže podle jednotlivých kategorií na jednotku prostoru a dbát na dostatečnou výměnu vzduchu zvýšeným větráním.

Lze tato opatření shrnout – nejde o nic nového a nelogického.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Odkaz na původní článek