V rámci každoročního plošného sledování úrovně výskytu původce onemocnění varroázy (roztoče kleštíka včelího) ve včelstvech v ČR bylo letos odebráno a vyšetřeno téměř 60 000 vzorků. Z výsledků tohoto monitoringu je patrné, že počet včelstev zcela bez roztočů se snížil z loňských 50 na 37 procent. Naopak podíl vzorků s vysokým obsahem roztočů nepatrně vzrostl z loňských sedmi na deset procent, oproti roku 2015, kdy varroáza způsobila tuzemským včelařům výrazné ztráty, je však zhruba poloviční. SVS již vydala mimořádná veterinární opatření, která stanovují zásady postupů ošetření včelstev v průběhu roku.
Onemocnění varroázou způsobuje roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Přítomnost tohoto roztoče v kombinaci s dalšími faktory jako jsou virózy, chronické otravy či nízká úroveň zoohygieny, působí postupné slábnutí včelstev. Pokud nejsou včas provedena účinná opatření, která vedou k snížení populace roztoče ve včelstvu, může toto oslabení vést až k úhynu včelstev. Míru zamoření původcem varroázy může mimo jiné ovlivnit také počasí v daném roce, především velmi časný nástup jara s teplými dny.
Pro plošné sledování výskytu kleštíka včelího je každoročně vyšetřena zimní měl (odpad na dně úlu) ze všech včelstev od veškerých chovatelů včel. Výsledky tohoto vyšetření pomáhají stanovit úroveň zamoření na jednotlivých stanovištích či větších územních celcích. Na jejich základě je pak stanoveno, ve kterých obcích budou muset včelaři provést povinné preventivní ošetření antiparazitárním přípravkem a kde naopak tuto povinnost nemají.
Z letošních výsledků plošného vyšetření vyplývá, že úroveň výskytu kleštíka včelího je ve srovnání s předcházejícím rokem mírně vyšší (viz tabulka níže). Jde však o sumární vyhodnocení výsledků vyšetření všech v ČR odebraných vzorků. Trend výskytu původce varroázy na jednotlivých stanovištích se však může někdy i výrazně lišit. SVS proto i nadále klade důraz na individuální posouzení situace na konkrétních místech.
„Doporučujeme chovatelům včel nespoléhat se pouze na výsledek vyšetření, ale pravidelně sledovat svá včelstva v průběhu celého roku, zejména pak v období tzv. podletí,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. „V případě jakýchkoli problémů či dotazů je na místě obrátit se na místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ dodal.
Získat okamžitý přehled o nařízeném ošetření v souvislosti se zjištěnou extenzitou výskytu Varroa destructor ve všech obcích na území ČR umožňuje včelařům aktualizovaná interaktivní mapa:
https://www.svscr.cz/mapove-vystupy-ohnisek-nebezpecnych-nakaz-a-ochrannych-pasem/.
Na následujícím odkazu mohou nejenom včelaři nalézt souhrn opatření, která mají pomoci udržet varroázu na co nejnižší úrovni:
https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/varroaza-vcel/.
Dobrých výsledků lze dosáhnout především na základě spolupráce mezi včelaři a veterináři. Velmi důležitá je proto prevence a osvěta. SVS se podílí na řadě školení a seminářů v oblasti zdraví včel. Tématu se dlouhodobě věnuje také prostřednictvím tiskových zpráv a dalších veřejných výstupů.
Množství roztočů Varroa destructor v odebraných vzorcích
|
|
2015 |
2016 |
2017 |
2015 (v %) |
2016 (v %) |
2017 (v %) |
|
Vzorky s více než 3 roztoči |
10 870 |
3 747 |
5 876 |
19 |
7 |
10 |
|
Vzorky se 3 a méně roztoči |
33 344 |
24 487 |
31 839 |
59 |
43 |
54 |
|
Vzorky bez roztočů |
12 463 |
28 359 |
21 772 |
22 |
50 |
36 |
|
Vzorky celkem |
56 677 |
56 593 |
59 487 |
100 |
100 |
100 |
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Post
