V těchto dnech si již tradičně zainteresované organizace v celém světě připomínají takzvaný Antibiotický týden vyhlašovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a v jeho rámci nutnost zodpovědného přístupu k používání antibiotik. Nevhodné nebo nadměrné užívání antibiotik může vést k větší odolnosti baktérií, což je nebezpečné pro zvířata i lidi. Státní veterinární správa (SVS) dlouhodobě osvětu nabádající k odpovědnosti při používání veterinárních antibiotik maximálně podporuje a v rámci svého dozoru kontroluje jejich užívání v chovech i výskyt nadlimitních hodnot antibiotik v potravinách živočišného původu.
O tom, že si i zainteresované subjekty v oblasti veterinární medicíny a chovu hospodářských zvířat začaly uvědomovat důležitost zodpovědnějšího přístupu k antibiotikům, svědčí klesající spotřeba antibiotik v chovech, která se dle dostupných údajů v letech 2006 – 2017 snížila o více než polovinu. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je spotřeba veterinárních antibiotik v ČR průměrná. V posledních letech probíhá diskuse o možných rizicích spojených s používáním antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Ta vyplývají jak z možného přenosu rezistentních bakterií, tak z „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroogranismy. Potenciální riziko představují také případné zbytky antibiotik v živočišných produktech.
Státní veterinární dozor si tato rizika uvědomuje. V rámci monitoringu cizorodých látek proto mimo jiné sleduje výskyt nadlimitních hodnot antibiotik u všech kategorií potravin živočišného původu. Kontrolováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek (antibiotik) v chovech. Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární léčiva používána odpovědně a pouze v odůvodněných případech.
V loňském roce bylo v rámci monitoringu cizorodých látek vyšetřeno celkem 2177 vzorků. U velkých hospodářských zvířat byly odebírány z každého vyšetřovaného kusu vždy vzorky svalů, jater a ledvin na stanovení zbytků antibiotik. U drůbeže a králíků byly vyšetřovány vzorky svaloviny a jater. Vyšetřovány byly také vzorky ryb, mléka, vajec a medu. Maximální limit reziduí antibiotik byl překročen v šesti případech. Ve třech případech se jednalo o prasnice, ve zbývajících případech šlo o skot. Tato zjištění většinou svědčí o nedodržení ochranné lhůty po poslední aplikaci léku nebo o použití léku nesprávným způsobem.
Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo předchozí léčbu zvířat. Vzorky potravin živočišného původu jsou odebírány a vyšetřovány také při kontrolách zásilek v místě určení ze zahraničí. Také zde výsledky vyšetření vykazují jen ojedinělé nadlimitní nálezy antibiotik. Ve všech případech zjištění nevyhovujícího nálezu jsou nařízena opatření k zabránění uvádění kontaminované potraviny ke spotřebiteli, nebo jsou zpřísněna kritéria dozoru na hospodářství s cílem zabránit většinou nesprávnému použití léčiva nebo nedodržení ochranné lhůty. V dosavadním průběhu letošního roku bylo překročení limitu zjištěno ve třech případech (slepičí vejce, prasnice, prase na výkrm).
Antibiotika se v chovech hospodářských zvířat používají v medicínsky odůvodněných indikacích s cílem zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti a jejich odpovědné používání přináší řadu pozitiv. Minimalizují například četnost, závažnost a zdravotní dopady výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené i nepříznivé ekonomické dopady. Protože používání antibiotik přináší také řadu rizik, je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotik coby stimulátorů růstu a produkce u potravinových zvířat, k čemuž do té doby mohlo legálně docházet. V České republice se díky opatřením na úrovni Ministerstva zemědělství, chovatelů a veterinárních lékařů zlepšuje zdravotní stav zvířat a některá ekonomicky i medicínsky závažná onemocnění zvířat se daří z chovů postupně „vymýtit“.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Post
