Úkolem a cílem státního veterinárního dozoru je dozírat na výrobce, aby vyráběli zdravotně nezávadné potraviny a kontrolovat obchodované veterinární zboží, aby se na stůl nemohly dostat zdravotně závadné potraviny živočišného původu.
Na to, aby byla zajištěna bezpečnost potravin živočišného původu, vynakládá SVS ČR jen v oblasti veterinární hygieny na laboratorní vyšetřování, zhruba 40 milionů za rok. O úrovni práce našeho veterinárního dozoru, zejména o tom, jak je dodržována veterinární legislativa, svědčí mimo jiné výsledky monitoringu cizorodých látek.
Kontrolní orgány EU dosažené výsledky nejen akceptují, ale vždy dosud hovořily o našem systému kontrol jako o plně funkčním a důvěryhodném. Tyto výsledky jsou akceptovány i příslušnými orgány třetích zemí.
A to se týká i současného monitoringu potenciálně rizikových potravin z Německa, kde propukla dioxinová aféra. Do dnešního dne Státní veterinární správa odebrala 45 vzorků vepřového masa, drůbežího masa a vajec a v žádném případě jsme neshledali překročení povolených limitů. Přesvědčili jsme se tak o tvrzení z německé strany, že do ČR nepřišly žádné závadné potraviny živočišného původu. Nicméně do konce března ještě počítáme s odebráním 10 vzorků a budou-li i ty v pořádku, vrátíme se opět k rutinnímu vyšetřování na dioxiny, to znamená, že přibude dalších zhruba 50 vzorků (tj. letos něco přes 100). Počítáme s ještě širším záběrem na veškeré komodity, tj. vepřové maso, hovězí maso, drůbeží maso, ryby a vejce. Předpokládáme, že náklady na mimořádné vyšetřování na dioxiny od počátku roku vyjde na milion a čtvrt korun. (A to nehovoříme o počtu vyšetření na dioxiny, které dosud mimořádně provedly další dozorové organizace – něco málo přes 40).
Druhým významným cílem státního veterinárního dozoru je prospět našim chovatelům a producentům. Například díky úsilí našeho veterinárního dozoru naši chovatelé při obchodování nemusejí podrobovat zvířata zdravotním zkouškám před vývozem, protože naše republika byla uznána za prostou celé řady nákaz zvířat.
Díky velice dobré nákazové situaci v ČR jsme totiž byli Evropskou komisí uznáni jako země úředně prostá brucelózy skotu, brucelózy ovcí a koz, tuberkulózy skotu, enzootické leukózy skotu a Aujeszkyho choroby prasat. Navíc jsme díky úspěšnému ozdravovacímu programu na IBR (infekční bovinní rhinotracheitida) získali rovněž dodatečné garance i na tuto nákazu. Z pohledu světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) jsme uznáni jako země prostá vztekliny a aviární influenzy. Dále byla na výročním zasedání této organizace v květnu 2010 ČR uznána jak země prostá slintavky a kulhavky, moru skotu a jako země s kontrolovaným rizikem BSE. Díky vakcinaci proti katarální horečce ovcí jsme v loňském roce nezaznamenali nová ohniska této nákazy a chovatelé mohou obchodovat bez nákladů na vyšetření na toto onemocnění.
O efektu toho, že jsme uznáváni jako země s velice dobrou nákazovou situací, kterou dokážeme úspěšně obhájit, svědčí i počty vyvezených zvířat. V roce 2010 bylo v rámci intrakomunitárního trhu EU vyvezeno z ČR celkem 170 283 kusů skotu, 282 239 prasat a 91 749 042 kusů drůbeže. Do třetích zemí mimo EU pak bylo z ČR vyvezeno 35 974 kusů skotu, 11 823 prasat a 14 585 259 kusů drůbeže. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele SVS ČR, je ze třetích zemí významný zejména velký ruský trh, kde jsme vytvořili pro chovatele i producenty dobré podmínky pro vývoz, čemuž předcházela řada dvoustranných jednání.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
