Z jednání šéfů veterinárních správ v Hannoveru, které se uskutečnilo v minulém týdnu, vyplynulo, že bez světové harmonizace kvalitního, důsledného a stále se vyvíjejícího systému veterinárního dozoru nad potravinami živočišného původu nelze hovořit nejen o bezpečnosti potravin, ale vůbec o životě člověka. Jednání, které organizoval Mezinárodní úřad pro nákazy (OIE) přineslo některé nové pohledy na likvidaci nebezpečných nákaz, zejména po zkušenostech s aférami poslední doby, tj. nemocí šílených krav, slintavkou a kulhavkou, s klasickým morem prasat aj. Názor na případnou nouzovou vakcinaci okolo ohnisek v případě výskytu slintavky a kulhavky s následným utracením zvířat poté, co se nákaza přestane šířit, se po zkušenostech z Holandska zdá se mění. Toto preventivní opatření – supresivní vakcinace – se v Holandsku ukázalo jako účinné, zejména v porovnání s Velkou Británií, kde se tomuto opatření urputně dosud brání. Ačkoli zde je již na preventivní nouzovou vakcinaci pozdě. Hovořilo se i o případné nouzové vakcinaci mimořádně cenných zvířat chovaných v zoologických zahradách. Bylo by to možné, ale jen za podmínky, že by území dotyčného státu bylo Mezinárodním úřadem pro nákazy (OIE) nadále považováno za slintavky a kulhavky prosté bez vakcinace. A to proto, neboť by v případě zoozvířat nebylo možné tato zvířata utrácet jako při supresivní vakcinaci vnímavých hospodářských zvířat. V zásadě lze říci, že jako účinné se jeví přijímat mimořádná opatření v „regionalizované“ Evropě. To znamená přijímat opatření, která budou postihovat jen určitá území, jako se to osvědčilo při likvidaci klasického moru prasat. O účinnosti preventivních opatření proti šíření BSE se můžeme přesvědčit na vlastní kůži i v ČR. Josef Holejšovský, ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR, přednesl na toto téma v Hannoveru zásadní referát, který byl velmi příznivě přijat. Můžeme se pochlubit rychlostí a účinností všech přijatých mimořádných veterinárních opatření, která budou zabudována do novelizované veterinární legislativy. Oceněno bylo zejména to, že jsme okamžitě zavedli vyšetřování skotu staršího 30 měsíců při porážce na jatkách. Aby byl veterinární dozor opravdu funkční a účinný, je třeba harmonizovat veterinární politiku nejen v rámci EU a kandidátských zemí, ale i s ostatními nečlenskými zeměmi. Jedině ještě užší spolupráce může přinést efekt – zdravá zvířata a bezpečné potraviny.