Státní veterinární správa ČR zajišťuje funkčnost veterinárního dozoru ze všech aspektů a sleduje trendy, které hýbou Evropou. Hodně se totiž hovoří o tzv. úředním veterináři, kdo to je a kdo jej pověřuje. V naší republice je veterinární dozor organizován především na státní úrovni, zajišťují jej místně příslušné kompetentní veterinární autority, tj. okresní a městské veterinární správy dokud nenastane krajské uspořádání. Zdravotní osvědčení zvířat pro přesun však potvrzují soukromí veterináři. Státní veterinární správa s Komorou veterinárních lékařů nyní diskutují o možnosti zřídit funkci tzv. certifikujícího soukromého veterinárního lékaře, který by měl pracovat „pro stát“ na částečný pracovní úvazek a on by mimo jiné měl výhradně potvrzovat například osvědčení pro přesun na jatka. Poslední inspekce Evropské komise, která byla na Státní veterinární správě na konci listopadu konstatovala, že je třeba zajistit, aby takovýto veterinář nebyl závislý na chovu, kde vykonává praxi. Nesmí se třeba nechat ovlivnit, aby umožnil přesun na jatka takových zvířat, která po léčení nepřečkala tzv. ochrannou lhůtu, během níž zůstávají v těle rezidua z léčiv. Státní veterinární správa spolu s Komorou zvažují, jak takovémuto veterinárnímu lékaři schválenému pro certifikaci umožnit nezávislost na jeho hlavním „chlebodárci“. V nově připravovaném veterinárním zákoně, který by měl nabýt účinnosti 1. 1. 2003, se má stanovit, že „certifikujícího veterináře“ bude navrhovat regionální Komora veterinárních lékařů tak, aby byla respektována svoboda výkonu povolání a léčebné činnosti a současně mohl důvěryhodně deklarovat zdraví, bezpečnost a zdravotní nezávadnost zvířat a živočišných produktů na samotném počátku potravního řetězce. Jeho činnost pak bude schvalovat místně příslušná státní veterinární autorita. Pakliže nakonec bude tento institut „certifikujícího veterinárního lékaře“ opravdu ustanoven, je absolutně nutné zaručit jeho nezávislost na závodě, o jehož zvířata pečuje.
Post
