V naprosté většině případů sdělení systémem RASFF o potenciálně či skutečně závadných potravinách zabrání tomu, aby se něco závadného dostalo konečnému zákazníkovi. Státní veterinární správa ČR systém rychlého varování – RASFF – Rapid Alert System for Food and Feed využívá a i do něj vkládá svá zjištění.
Kromě Státní veterinární správy ČR jsou členy sítě, která systém využívá a do něj zjištění vkládá, například též Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústřední kontrolní ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a orgány Ministerstva zdravotnictví. Národním kontaktním místem je Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Dalšími účastníky sítě jsou například Generální ředitelství cel, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ministerstvo vnitra, obrany a koordinačním místem je sekretariát koordinační skupiny bezpečnosti potravin při Ministerstvu zemědělství.
Dozorové orgány ČR se prostřednictvím Národního kontaktního místa dozvídají o nebezpečných výrobcích, které by se mohly vyskytnout na českém trhu a rámci svých pravomocí okamžitě provádějí kontrolu. O zjištěných skutečnostech informují neprodleně Evropskou komisi, a to včetně o přijatých opatřeních.
O tom, jak systém RASFF účinně funguje se bylo možné přesvědčit například v uplynulých týdnech při zjištění problémů s irským vepřovým masem. Evropskou komisí jsme byli informováni o potenciálním riziku a orgány státního veterinárního dozoru prověřily všechny zásilky směřující do ČR i v rámci intrakomunitárního obchodu. Jen pro představu lze zmínit, že potenciálně rizikového masa bylo vráceno 5 120 kg a neškodně odstraněno 28 832 kg. Ještě dodatek, v pořádku bylo například 4 126 kg vepřové paštiky, která se dostala na náš trh přes Maďarsko a po laboratorním vyšetření uvolněna do tržní sítě.
V uplynulém roce jsme například do systému RASFF vložili zjištění o závadném, medu, malá zkušební zásilka 3 kg z Řecka nebyla v ČR propuštěna do oběhu, avšak na základě našeho zjištění nebylo do tržní sítě propuštěno mnohem větší množství tohoto medu v Německu a Rakousku, šlo zhruba o 3 000 kg.
Cílem systému je zabránit ohrožení zdraví lidí, ať už zdravotně závadnými potravinami či krmivy. Po zkušenostech z uplynulých let lze potvrdit, že systém rychlého varování je účinný. Prvními subjekty, které mají šanci zjistit závady jsou samozřejmě dozorové orgány, jako orgány státního veterinárního dozoru či orgány Státní zemědělské a potravinářské inspekce, mohou ale jimi být i sami zákazníci, kteří na podezřelý výrobek mohou upozornit. I takováto upozornění dozorové orgány neprodleně prověřují.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR