V komerčních chovech králíků nejsou v poslední době zaznamenávány protilátky proti tomuto onemocnění. I v drobnochovech tohoto onemocnění ubývá. Je to zřejmě díky lepší zoohygieně a především pak díky využívání kompletních krmných směsí místo klasického krmiva, které může být kontaminováno.
S toxoplazmózou je možné se setkat u všech teplokrevných živočichů na celém světě. Způsobuje ji jednobuněčný parazit kokcidie Toxoplasma gondii, který se vyvíjí uvnitř hostitelovy buňky. Poprvé bylo toto onemocnění popsáno v roce 1908. Pokud nejde o akutní onemocnění, nezpůsobuje hostiteli velké problémy, cysty se vyskytují v různých orgánech, ovšem odsud může hrozit nebezpečí pro člověka. Krom nedostatečně tepelně zpracovaného masa se člověk může nakazit z vnějšího prostředí tzv. oocystami, které mohou vylučovat kočkovité šelmy trusem, které jsou konečnými hostiteli. U nich se totiž ve střevech paraziti (z pozřených oocyst) množí a vylučují se trusem.
Přestože toho o toxoplazmóze je známo hodně, je ještě mnoho neznámého. Proto se také tato problematika i na základě ustanovení směrnice 2003/99/ES od poloviny roku 2004 pečlivě sleduje. Zhruba u čtvrtiny až třetiny lidské populace byly zjištěny protilátky proti toxoplazmóze a každoročně je zjišťováno okolo 400 – 800 případů akutní toxoplazmózy. Ta se projevuje při snížení obranyschopnosti jako spíše druhotné přitížení, nejčastěji mozkovou formou. Může dojít i poškození plodu, projevuje se též malátností a zvětšením nervových uzlin.
Jako prevenci je možné doporučit hygienu, omývat zeleninu, pít prověřenou vodu a maso vždy dobře tepelně zpracovat a při chovu králíků využívat kompletní krmné směsi.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
