Ze vzorků z několika ulovených divočáků v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji usoudili ve Státním veterinárním ústavu Jihlava na přítomnost larev svalovce (Trichinella spiralis), výsledek ještě musí potvrdit Národní referenční laboratoř ve Státním veterinárním ústavu Olomouc. Při vyšetření použili tzv. trávicí metodu, která je nejspolehlivější. Lovec z mysliveckého sdružení v Dolní Dobrouči učinil správně, když dal v souladu s veterinární legislativou zastřelené mladé divočáky vyšetřit. Maso z pozitivního zvířete nelze použít pro lidskou spotřebu. Takovýto případ byl u nás naposledy u divočáka zaznamenán před čtyřmi lety, druhý případ za deset let.
Onemocnění zvané trichinelóza postihuje zpravidla divoká prasata, medvědy a koně, osly, nutrie, psy a u nás v minulosti i prasata domácí, a způsobuje ji svalovec. Tento hlíst se usídlí nejčastěji ve žvýkacích svalech, jazyku, bránici i ostatních svalových částech zvířete. Parazit se zde zapouzdří a čeká, až maso pozře nějaký masožravec, popřípadě člověk, aby se pak mohl v jeho těle dále vyvíjet. Býložravec se může nakazit kontaminovanou pící. Pro člověka je pak nebezpečné pouze maso dostatečně tepelně neopracované nebo nedostatečně zmrazené. Svalovec vážně ohrožuje jak mezihostitele – prase, tak i člověka. Při větší invazi působí horečky, třes a křeč dýchacích svalů. V pozdější fázi onemocnění se již prakticky nedá léčit a může končit i smrtí.
Proto se také vždy doporučovalo a doporučuje maso z divokých prasat dlouho a dobře propékat, popřípadě provařit. Staré myslivecké kuchařky uvádějí dobu vaření alespoň tři hodiny. Larvy svalovce sice hynou při teplotě těsně nad 50 °C asi po čtvrthodině, okamžitě při teplotě 62 ° C, to ovšem znamená, že této teploty musí být dosaženo v celém kusu masa, tzv. v jádře. Ke kuchyňské úpravě nelze doporučit mikrovlnnou troubu, neboť toto zařízení má na larvy nestandardní účinek, přestože pracuje s teplotami přes 70 °C.
Kvůli rizikům je na místě připomenout platnou legislativou uloženou povinnost každého uloveného divočáka před uvolněním ke spotřebě nechat vyšetřit. Vyšetření se provádějí ve státních veterinárních ústavech, popřípadě v krajskou veterinární správou schválených laboratořích. Tato praxe je obvyklá a myslivci to, jak je vidět z uvedeného případu dobře vědí. Myslivci by také neměli používat nepřevařené zbytky z uloveného zvířete ke zkrmení psům.
Trichinelóza u lidí už u nás nebyla na rozdíl například od sousedního Slovenska více než padesát let zjištěna. Poslední výskyt u lidí byl v Čechách zaznamenán roku 1954 ve Smrdově u Pacova, kdy onemocnělo 11 lidí, z nichž dokonce tři zemřeli. U divokých prasat se lze čas od času s výskytem trichinel setkat, naposledy před čtyřmi lety (okres Rychnov nad Kněžnou) a pak nyní v prosinci na Orlickoústecku.
Jak se ukazuje, má povinné vyšetřování na trichinely smysl, a to právě kvůli zdraví těch, kdo si na mase černé zvěře chtějí pochutnat.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
