V České republice byl v průběhu srpna poprvé po 20 letech prokázán případ hniloby včelího plodu. Na dvou stanovištích na Trutnovsku (v Peci pod Sněžkou a v Horním Maršově) byla po zjištění klinických příznaků onemocnění potvrzena přítomnost původce nákazy i laboratorně. Krajskou veterinární správou byla proto vyhlášena mimořádná veterinární opatření (MVO) a vytyčeno ochranné pásmo, zahrnující katastrální území v okruhu s poloměrem 5 km od vyhlášených ohnisek. V ochranném pásmu byly chovatelům zakázány veškeré přesuny včelstev i matek, nařízeno provedení klinických prohlídek včelstev spojených s rozebráním díla a zajištění odběru měli (směsného odpadu na dně úlu), určené pro bakteriologické vyšetření.
V současnosti je jako hlavní infekční hrozba pro chovy včel vnímán mor včelího plodu, laboratorní vyšetření na hnilobu včelího plodu není standardně prováděno. Uvedený případ však ukazuje, že by se mělo zvýšit i povědomí o hnilobě včelího plodu, s jejíž diagnostikou včelaři nemají zkušenosti. Samozřejmostí musí být uplatňování preventivních opatření v chovech včel, prakticky totožných jako v případě zmíněného moru včelího plodu.
Za hlavního původcem hniloby včelího plodu je považována nesporogenní bakterie Melissococcus plutonius. Mezi další původce je řazena sporogenní bakterie Paenibacillus alvei. Nákaza může být do chovu zavlečena při zalétávání včel, loupežemi, roji neznámého původu, infikovanými plásty, úly či včelařskými pomůckami. K infekci dochází alimentární cestou. Postižené larvy hynou ještě před zavíčkováním, nejčastěji ve stáří cca čtyř dnů, mívají zachované vzdušnice, postupně pozbývají lesk a získávají žlutou až hnědou barvu. Larvy klesají na dno buňky a mění se ve tmavé, snadno odstranitelné příškvary ležící na dně nebo boční stěně buňky. Dochází ke slábnutí včelstva. Typickým projevem je i mezerovitý plod. Léčba se v ČR nesmí provádět. V případě podezření z výskytu této nákazy je chovatel včel povinen hlásit své podezření příslušné krajské veterinární správě. Výskyt hniloby je v Evropě zjišťován např. ve Velké Británii, Irsku, Švýcarsku či Norsku.
Případ byl odhalen díky všímavosti včelaře, který na svém stanovišti zjistil netypický nález na plodu, nejednalo se však o příznaky moru včelího plodu. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem včelařským byla následně diagnostikována hniloba včelího plodu, což bylo potvrzeno i při šetření úředními veterinárními lékaři. Hniloba byla Národní referenční laboratoří pro zdraví včel při Státním veterinárním ústavu Olomouc prokázána i na druhém včelařově stanovišti. Zdroj nákazy se nepodařilo spolehlivě určit. Včelstva v obou ohniscích byla v souladu s MVO utracena a spálena.
Ve spolupráci s Ing. Daliborem Titěrou, CSc. z Výzkumného ústavu včelařského v Dole byl pro zástupce včelařů majících svá stanoviště včel v ochranném pásmu zorganizován i krátký seminář zaměřený na hnilobu včelího plodu a zejména na její klinické projevy. Proškolení včelaři pak zajišťují další předání informací v rámci svých organizací.
Mgr. Petr Pejchal
Tiskový mluvčí SVS
Post
