V zájmu každého chovatele ať hospodářských tak zájmových zvířat pochopitelně je, aby měl zvířata zdravá. S ohledem na riziko nebezpečí šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a na jejich zdolávání stanoví veterinární zákon pro chovatele povinnost zajistit některé preventivní a diagnostické úkony.
Jde například o různé vakcinace, tuberkulinaci, různá vyšetření apod., a tyto úkony může zajistit pouze osoba způsobilá, a tou je soukromý veterinární lékař. Na hrazení vyjmenovaných povinných preventivních a diagnostických úkonů se podílí stát a jejich rozsah a výši hrazení stanovujena návrh Státní veterinární správy Ministerstvo zemědělství. V roce 2004 to bude tedy následujícím způsobem. Za provedené úkony zaplatí příslušná krajská veterinární správa fakturu soukromému veterinárnímu lékaři, jejímž doplňkem bude chovatelem potvrzené o jaké úkony šlo. Tak tomu bylo dosud, nové však je to, že k částce, která je uvedena za veterinární úkon, může soukromý veterinární lékař doúčtovat například náklady za cestovné. Ze státních prostředků je možné hradit pouze výdaj za odběr vzorků, materiál a biopreparáty. Tento způsob hrazení ze zákona povinných preventivních a diagnostických veterinárních úkonů je jediný možný, odpovídá realitě i možnostem státního rozpočtu a jeho způsob bude uveřejněn jako „Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2004“ ve Věstníku Ministerstva zemědělství ČR.
Post
