Ostatně je to volba docela jednoduchá, když je na trhu prakticky kapr jen z českých a moravských rybníků. Však jsou ryby z celkem 238 hospodářství v ČR oblíbené i na zahraničních trzích. Ročně se u nás vyprodukuje kolem 20 tisíc tun kapra, přičemž asi 9 tisíc tun jde na vývoz; a to nejčastěji do sousedních zemí EU, Německa a Rakouska.
Za poslední léta produkce i vývoz mírně stoupá, zatímco v roce 2000 bylo vyloveno 20 664 tun, v roce 2005 to bylo již 21 064 tun. Vyvezeno bylo v roce 2000 celkem 8 189 tun a v roce 2005 to bylo 9 300 tun.
Tradice českého rybníkářství sahá hluboko do středověku, aby v 15. až 17. století dosáhlo opravdu evropského věhlasu. Dnes je nejvíce hospodářství s rybami Jihočeském kraji, kde je jich celkem 58 a následuje kraj Vysočina s 54 hospodářstvími. Za nimi pak následují kraje Plzeňský a Středočeský, shodně s 21 hospodářstvími a další již s podstatně menšími počty.
K dnešnímu dni již prakticky, až na několik výjimek, výlovy skončily. Ve všech případech na výlovy dozíraly orgány státního veterinárního dozoru, a lze potvrdit, že není důvod mít obavy z ohrožení zdravotní nezávadnosti. Veterinární inspektoři dále pak kontrolují i způsob sádkování ryb, a budou se podílet posléze i na kontrole sezónního prodeje ryb.
Pokud jde o zdravotní stav chovaných ryb u nás, lze zodpovědně říci, že orgány státního veterinárního dozoru nezaznamenávají velkých problémů. Za posledních pět let se ročně z hospodářství odebírá zhruba kolem pětistovky vzorků a je zjištěno ročně v průměru kolem pěti případů onemocnění ryb. Nejčastěji jde o VHS (virovou hemorhagickou septikémii), IHN (infekční hematopoetickou nekrózu), a JVK ( jarní virémii kaprů). Jde o onemocnění, která neohrožují člověka, nicméně se v případě zjištění vůbec nesmějí dostat do tržní sítě. Bez veterinárního vyšetření se ostatně nemůže dostat do tržní sítě žádná surovina či potravina živočišného původu.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
