Již tři roky je naše republika bez vztekliny, a to díky tomu, že se od roku 1989 soustavně vakcinují populace divokých lišek. Každé jaro i letos vzlétala letadla s vakcínou. Od 29. 3. do 24. 4. vzlétla letadla sedmdesát krát na území 31 894 kilometrů čtverečních. Pro představu, kdyby celou tuto plochu měli „poklást“ vakcínami myslivci, bylo by potřeba téměř 2000 osob za předpokladu, že by prošli 16 kilometrů čtverečních za 8 hodin.
Letecké kladení je ekonomičtější. Nicméně i na myslivce dnes něco zbylo, za což je Státní veterinární správa ČR vděčná. Myslivci letos položili vakcínu ručně na 133 km (2 400 dávek) v městské aglomeraci Ostravy. Celkem pak bylo položeno 799 000 dávek vakcíny.
Protože se nám podařilo udržet příznivou nákazovou situaci (žádný výskyt vztekliny) v posledních třech letech, mohli jsme na letošní rok i na rok 2006 omezit území, kde se klade vakcína. Letos to bylo kolem hranice ČR minimálně do hloubky 150 km, a to s hranicí s Polskem a Slovenskem s tím, že v příštím roce se počítá se stejným rozsahem.
Někdo by mohl říci, proč se stále lišky vakcinují, když již u nás po tři roky vzteklina nebyla diagnostikována a ČR byla loni v březnu Mezinárodním úřadem pro nákazy (OIE) uznána za zemi prostou vztekliny? Právě proto, aby lišky byly imunní vůči svým nemocným sestrám z okolních zemí, kde se vzteklina nadále vyskytuje, zejména ze Slovenska, či Polska. Že se může vzteklina vyskytnout v místech, kde již léta nebyla, dokazuje situace v některých jihozápadních spolkových zemích Německa, kde bylo zaznamenáno v posledních týdnech několik desítek nemocných lišek.
Samozřejmě kladení vakcín něco stojí, lze říci, že to činí do třiceti milionů korun ročně. Ale vzhledem k tomu, že vzteklina je pro člověka smrtelně nebezpečnou nemocí, určitě to stojí za to. V začátcích je sice léčitelná, pravda, ale obtížně a také za hodně peněz. Dojde-li k rozvinutí onemocnění, končí smrtí.
Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, nehrozí díky pochopení Ministerstva zemědělství, že by program proti vzteklině byl ohrožen. Je potřeba též dodat, že na základě rozhodnutí Komise 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti přispívá Evropská komise prostřednictvím fondů EU členským státům na programy eradikace a sledování nemocí zvířat zaměřených na prevenci zoonóz (vzteklina je zoonózou). Tyto programy musí být zasílány nejpozději do konce května daného roku pro rok následující. V případě orální vakcinace lišek je příspěvek poskytován do 50 % na vakcínu a letecké kladení. Pro rok 2004 byl České republice příspěvek Společenství stanoven ve výši 650 000 EUR, který byl následně, po předložení vyúčtování za rok 2004, zvýšen na 700 000 EUR (rozhodnutí Komise 2003/849/ES a 2004/923/ES). Pro rok 2005 byl schválen, na základě předloženého plánu EK, ve výši 400 000 EUR (rozhodnutí Komise 2004/695/ES).
Příspěvek, který jsme dosud z EU obdrželi, prakticky letos pokryl letecké kladení vakciny.
Připomínám, že za zastřelenou lišku odeslanou k vyšetření na vzteklinu do některého ze státních veterinárních ústavů, přísluší lovci tzv. zástřelné, a to ve výši 350 korun, které vyplácí příslušná krajská veterinární správa. Jedině takovýmto způsobem se totiž ověřuje, zda populace divokých lišek je, pokud se týká vztekliny, zdravá. Každoročně se takovýmto způsobem vyšetří přes 8 000 lišek, v loňském roce to bylo 8 300 lišek