Pokud zemědělci uvažují o kladení jedovatých nástrah v polích, měli by informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu (na základě § 51 zákona o rostlinolékařské péči z roku 2004, a to dva dny před aplikací). A musejí dbát na to, aby se k návnadám nedostávala ostatní volně žijící zvěř, zejména zajíci a králíci. Při kladení jedovatých nástrah v hospodářstvích a ve zpracovatelských podnicích je doporučeníhodné tuto činnost svěřit autorizovaným firmám. Ty vědí, že schválená nástraha musí být položena tak, aby se k ní nemohla dostat volně žijící zvěř, domácí zvířata, ani hospodářská zvířata, ani děti. Svěřit trávení hlodavců odborníkům se zcela jistě vyplatí.
Hovoříme-li o hubení hlodavců, je vhodné zmínit, že podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je zakázána výroba, dovoz i prodej čelisťových a lepicích pastí (§ 5, odst. 8). Obdobně, i když nikoli jednotně, tomu je i v členských zemích EU. Přesto je možné se čas od času setkat s nabídkou těchto nehumánních „hubicích“ pomůcek. Od roku 2004, kdy je zákaz čelisťových a lepicích pastí zakotven v uvedené podobě v zákoně na ochranu zvířat proti týrání řešily orgány státního veterinárního dozoru několik případů konkrétního použití čelisťových pastí, kdy došlo týrání koček či psů. Je třeba poznamenat, že mechanické pastičky pro hubení myší a potkanů se nepovažují za čelisťové a jsou požadovány jako prostředek na mechanickou deratizaci v provozech, kde existují toxikologická rizika pro ostatní živočichy i pro člověka. Používané deratizační prostředky včetně prostředků, které se používají k trávení hlodavců, musejí být schváleny, před tím se např. kontroluje jejich účinnost a řada dalších vlastností, ale také to, zda cílovým zvířatům nepůsobí bolest a utrpení. Proto nelze použít neschválené deratizační prostředky, zejména některé jedy, které by byly sice velice účinné, ale současně např. vyvolávají křečové stavy a nadměrnou bolest pře smrtí hlodavce.
V roce 2006 se Státní veterinární správě a Ústřední komisi pro ochranu zvířat podařilo zamezit prodej „lepových pastí na myši“. Šlo o výrobek zřejmě asijské provenience, který byl nabízen na poštách.
Přesto je vhodné na případnou nezákonnost používání takovýchto prostředků k chytání či hubení tzv. škodné upozornit, a to buď orgány státního veterinárního dozoru nebo Ústřední komisi pro ochranu zvířat. A také působit osvětově, což je často mnohem účinnější než represe.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
